Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 1 – aneb jak jsem přestal odkládat svůj sen a vyrazil

25. 12. 2016 14:32:09
Táta kolem světa – tento slogan mě napadl nad mapou, když jsem přemýšlel jak si splnit svůj pradávný cestovatelský sen. Zní to možná hloupě, ale přesně to vystihuje moji situaci. Cestování miluju a něco už jsem projel.

Divoké a liduprázdné hory, moderní i exotická města i všude na světě upřímný a srdečný venkov. Ale vydat se na cestu kolem světa, to by byla výzva. Cožpak ale může táta od rodiny vyrazit na takovou cestu? Táta, který normálně chodí do práce, stará se o živobytí a o domácnost? Věděl jsem však, že chci takovou cestu někdy podniknout. Přestat kolem světa cestovat jen prstem po mapě. Stále jsem ale svůj sen odsouval „na někdy“ až se děti osamostatní a nebudou potřebovat ani mě, ani moje peníze. Představoval jsem si, že se pak třeba něco stane a já se vydám možná i na několikaletou cestu bez přestávky.

Pak mi ale došlo, že budoucnost je strašně ošemetný pojem, který vlastně neexistuje a nelze s ním příliš počítat. Jak ale takovou cestu podniknout, když moji synové budou pravděpodobně ještě několik dalších let studovat a budou potřebovat moji každodenní péči nejenom finanční? A jak se vydat na tak dlouhou cestu, když máte nárok na pouhých 25 dní dovolené ročně?

Obletět zeměkouli letadlem s pár zastávkami v atraktivních destinacích je způsob, který mě neláká. To je lepší se kouknout na cestovatelský dokument v televizi. Já chci jet po zemi a vidět svět zblízka bez příkras. Být v kontaktu s obyčejnými lidmi a jejich každodenním životem. Jednoduše vidět svět takový, jaký skutečně je. Sáhnout si na něj.

Nakonec jsem řešení našel. Pojedu na etapy. Vlakem, autobusem, stopem, pěšky, na tom zase tak nezáleží. Z cílového místa se vždycky vrátím domů letadlem. V příští etapě zase do toho samého místa doletím a budu pokračovat dál. Pravda, celé se to prodraží o letenky, ale nic na světě není zadarmo. A já už opravdu nechci čekat na nejistou budoucnost. Kluci dorostli do věku, kdy už mě doma tolik nepotřebují. Uvařit a vyprat si umí a nakonec budou rádi, že je nebudu chvíli otravovat svými nemožnými názory. Moje „jediná a milovaná“ mě fandí a dokonce uvažuje, že nějakou etapu absolvuje se mnou.

A tak jsem se jednoho srpnového večera objevil se svým malým baťůžkem na nádraží, abych zahájil svoji vysněnou cestu směrem na východ. Cestu bez cíle pokud platí, že je země kulatá. Poprvé v životě sám, poprvé hodně daleko a ještě více do neznáma.

Svoje zážitky z cesty si nechci nechat pro sebe. Budu je sdílet formou blogu a fotografií zde i na svých stránkách. První etapu cesty z Pardubic do Almaty mám už za sebou. Zbývá jen transformovat obsah mého cestovatelského deníčku do čitelné formy tak, aby jednotlivé kapitoly chronologicky zachycovaly to zajímavé a podstatné, co jsem na své cestě viděl a zažil. A až se mi podaří těch prvních 6000 barevných a neopakovatelných kilometrů fantastické pouti popsat, budu se už doufám chystat na pokračování v etapě druhé. A tak by to mělo probíhat stále dál, dokud nedorazím domů z druhé strany. Naivní představa? Co na tom? Myslím, že ve svém mladém věku těsně před padesátkou mám ještě na naivní představy nárok:-)

Autor: Vladimír Hauk | neděle 25.12.2016 14:32 | karma článku: 24.65 | přečteno: 922x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 2 – Usměvavá Sunny mě ulovila u čínské zdi

"Ahoj, já jsem Sunny. Chceš vidět první pilíř velké čínské zdi? Já tě tam dovedu“. Přinesla mi sushi a tradiční čínský nápoj. „Máme taky beer bar s vlastním pivem“. Zbystřil jsem. Čínský minipivovar? To prolomilo všechny ledy.

28.7.2017 v 8:28 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 210 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 1 - Rozsypaný čaj nebo vlnovky pozpátku. První den v Číně

Malý krůček kupředu, velký skok pro lidstvo. Aneb, nečůrejte nám na podlahu. První čínský a zároveň na dlouho poslední srozumitelný nápis. Tabulka nad pisoárem vybízela pány, aby při své potřebě přistoupili blíže a nečůrali na zem

19.7.2017 v 6:57 | Karma článku: 24.71 | Přečteno: 615 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 19 - Kaňon Čaryn a konec prvního putování. Za obzorem čeká Čína.

Čarokrásný kaňon Čaryn leží na hedvábné stezce v kazašském Ujgursku. Zmenšenina slavného amerického Grand kaňonu se stala nejvýchodnějším místem první části mého putování kolem světa. Čínská hranice je už na dohled.

4.6.2017 v 19:53 | Karma článku: 19.37 | Přečteno: 256 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 18 - Almaty – vůně asijského trhu i sváteční motlitba před mešitou

Zelený Bazar v Almaty. Přehlídka chutí, barev i vůní. Pro místní běžné místo, pro nás vzrušující exotika. Okouzlen ochutnáváním různých dobrot jsem se úplně náhodou později ocitl i na sváteční islámské bohoslužbě.

28.5.2017 v 9:54 | Karma článku: 19.72 | Přečteno: 373 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Marek Síbrt

Příklad z cest: Jak pracujeme se svým potenciálem?

Jaké myšlenky vás napadnou a pronásledují, když cestujete po českých dálnicích poté, co jste se vrátili ze severovýchodní Evropy - z bývalých států Svazu sovětských socialistických republik. A proč je vám z toho smutno.

28.7.2017 v 19:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 2 – Usměvavá Sunny mě ulovila u čínské zdi

"Ahoj, já jsem Sunny. Chceš vidět první pilíř velké čínské zdi? Já tě tam dovedu“. Přinesla mi sushi a tradiční čínský nápoj. „Máme taky beer bar s vlastním pivem“. Zbystřil jsem. Čínský minipivovar? To prolomilo všechny ledy.

28.7.2017 v 8:28 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 210 | Diskuse

Damir Solak

Letní škola obchodního práva v Lublani

Můj blog se pomalu začíná spíš měnit v takový cestovní deníček a dnes jej obohatím o další článek. Tentokrát to bude shrnutí z letní obchodního práva v hlavním městě Slovinska.

27.7.2017 v 20:56 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 162 | Diskuse

Stanislav Wiener

Zemětřesení na Kosu 2017 na vlastní kůži

Na letošní dovolenou jsme se všichni hrozně těšili. V kufru vše možné včetně léků na všechny možné neduhy. Byli jsme připraveni na průjem, zvracení, horečky... Ani ve snu nás ale nenapadlo, že zažijeme zemětřesení.

27.7.2017 v 9:40 | Karma článku: 24.58 | Přečteno: 807 | Diskuse

Aleš Gill

Podněstří - poslední sovětská republika

Kdybych si měl tipnout turisty nejméně navštěvovaný stát Evropy, asi bych zvolil Moldávii. A právě Moldávie skrývá poslední evropskou baštu sovětů, srpů a kladiv: Podněstří. Ruskem podporovanou Podněsterskou Moldavskou Republiku.

26.7.2017 v 8:03 | Karma článku: 18.20 | Přečteno: 809 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 20.01 Průměrná čtenost 550

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Loni jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.