Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 2 - kudy tudy do světa?

26. 12. 2016 16:56:09
Rozhodnout se pro cestu kolem světa je jedna věc, ale určit směr, kterým vyrazit, je tak trochu oříšek. Rozhodně na východ, v tom jsem měl jasno. Přímo na východ to nejde kvůli ukrajinské válce. Takže tedy jihem nebo severem?

Pro svůj plán cesty kolem světa jsem měl původně vybranou klasickou jižní trasu. Přes Balkán, Turecko a Írán. Jako cíl první etapy se mi na mapě zalíbila kazašská Almaty téměř již na hranici s Čínou. Vzdáleností odpovídala mému určenému času a je odtud dobré letecké spojení zpět do Evropy. Navíc je zde ideální možnost pokračovat ve druhé etapě dál přes Čínu do jihovýchodní Asie. Po cestě jižní trasou bych se mohl zastavit v Arménii s jejími slavnými křesťanskými kláštery, přičichnout k perské starověké i novější islámské historii v Íránu nebo navštívit slavný uzbecký Samarkand. V Turecku jsem už kdysi cestoval, ale určitě bych našel spoustu zajímavých míst, kde jsem ještě nebyl. Samozřejmě bych neopomněl můj milovaný Balkán s Bulharskem či Srbskem. Tahle trasa se mi zdála kulturně nádherně barevná. Křesťanské země, islámské země i nespočet historicky významných míst.

Ale ouvej. Kromě Kyrgyzstánu potřebujeme do všech středoasijských zemí víza. To by ještě nebylo to nejhorší. Problém je, že jedinou z těchto zemí, která má u nás ambasádu je Kazachstán. Na zařizování víz ve Vídni jsem neměl chuť, čas a ani náladu. Budu muset jet jinudy. Co to třeba v Turecku zatočit do Gruzie, překročit Kavkaz a střihnout to přes Čečnu a Rusko do Kazachstánu tudy? Nebo jet vyloženě severní trasou přes Polsko, Bělorusko a Rusko rovnou?

Severní varianta se mi moc nezamlouvala. Připadala mi příliš jednotvárná, kde dlouhou dobu bude stejná křesťanská kultura. Pouze se změní z katolické na pravoslavnou. Když jsem se však na tuto možnost podíval podrobněji došlo mi, jak hluboce jsem se mýlil v představě, že Rusko je stále jenom Rusko. Zjistil jsem, že na této trase jsou země, o kterých nemám ani ponětí, že křesťanská kultura se tady střídá s islámskou možná ještě častěji, než v případě trasy jižní. Že existují země, jako je Tatarstán nebo Baškortostán. V životě by mě také nenapadlo, že na první mešitu narazím už ve striktně katolickém Polsku u polských Tatarů. Koneckonců i Bělorusko je taková malá záhada. Země tak blízká a přesto o ni vlastně vůbec nic nevíme. Jak to tam asi vypadá? Lákalo mě samozřejmě také Rusko svojí nekonečnou rozlohou a představami o nespoutané přírodě. Podaří se mi třeba nahlédnout i do ruské duše? A co takový Kazachstán? Je Astana skutečně tou supermoderní metropolí známou z mnoha fotek?

Zkrátka, čím více jsem tuhle severní variantu zkoumal, tím více mě přitahovala. Bylo rozhodnuto.

Pojedu přes Polsko, Bělorusko, Rusko, Tatarstán, Baškortostán a Kazachstán.

V příštím článku už konečně vyrazím :-)

Autor: Vladimír Hauk | pondělí 26.12.2016 16:56 | karma článku: 15.00 | přečteno: 360x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Po schodech do nebe na nejnebezpečnější stezku světa

Dlážděná cesta - schody - cesta - plošina - delší schody - plošina - ještě delší schody - velkoplošná obrazovka - schody - plošinka - dlouhé schody - prudké schody - strmé schody - nekonečné schody - téměř kolmé schody - vrchol

20.9.2017 v 8:55 | Karma článku: 28.04 | Přečteno: 1053 | Diskuse

Vladimír Hauk

Tři příběhy o hliněných vojáčcích slavné terakotové armády

8000 vojáků z terakotové pálené hlíny. Žádný z nich není stejný. Všichni se od sebe nějak liší. Hlinění koně i vozy. Kde se tady tahle armáda vlastně vzala?

9.9.2017 v 8:15 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 427 | Diskuse

Vladimír Hauk

V Číně jsem pozoroval zvýšený výskyt nové mutace člověka – člověka jednorukého

Mutantů jsem si všiml hned po příletu na letiště v Urumči. Byli všude. Zatímco ve staré dobré Evropě tato mutace postihuje převážně mladší populaci, v Číně je rozšířena napříč všemi generacemi.

27.8.2017 v 8:27 | Karma článku: 37.66 | Přečteno: 6312 | Diskuse

Vladimír Hauk

Tajemství čínské kuchyně

Hlavně dávej pozor na to, co tam budeš jíst...aby ses z toho nepotento..., kdo ví co ti tam všechno strčí pod nos. V tropech buď zvlášť opatrný. Pozor na psy, krysy, brouky, hady a vůbec na všechnu tu havěť, co tam jedí.

15.8.2017 v 8:15 | Karma článku: 26.27 | Přečteno: 1104 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Milan Zajic

Babí léto v Zell am See

Jedno z nejkrásnějších období z celého roku. Slunce příjemně a decentně hřeji, na kopcích už je sníh. Ideální počasí na procházky a zevlování krajinou.

26.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 10.01 | Přečteno: 337 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Východ českého Slezska

Ve východní části českého Slezska leží několik malých měst s podobnou historií: zemědělské vsi se rozrostly díky prudkému průmyslovému rozvoji natolik, že jim byl ve druhé polovině 20. století udělen status města.

26.9.2017 v 10:31 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 223 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 16: S obrázky svatých i Putina u volantu míříme do ARŠANu

Z nádraží bílého mramoru ve Sluďjance "narvanou" maršrutkou přes řeku Irkut do hor Východních Sajan, kde se nachází a těží světle zelený amazonit, tyrkysový lazurit, "hadí" kámen nefrit, s mytím u cisterny napájené horskou říčkou.

26.9.2017 v 7:26 | Karma článku: 6.79 | Přečteno: 91 | Diskuse

Klára Markovičová

Na cestě zapomnění i do snů... loď vždy dopluje do svého přístavu

Má cesta námořníka začala jednoho březnového rána, kdy jsem dorazila do italského přístavu a poprvé jsem vstoupila na loď, jež se na čas stala mým domovem.

25.9.2017 v 12:39 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 289 | Diskuse

Klára Markovičová

Jak se vaří sen

Při mé první plavbě Středomořím jako zaměstnanec jsem poznala mnoho zajímavých a inspirativních lidí.

25.9.2017 v 11:36 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 302 | Diskuse
Počet článků 25 Celková karma 27.75 Průměrná čtenost 851

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Loni jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.