Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 6 - multikulti Bialystok a jeden velký sen malého chlapce

8. 01. 2017 18:44:50
Saluton. Ĉu vi parolas Esperanton? Knedliko. Roboto. Jednoduše esperanto. Celoživotní dílo bialystockého rodáka Ludwika Lazara Zamenhofa.

Z bialystocké katedrály jsem zamířil přímo do protějšího Palácového Parku. Alejí ze vzrostlých stromů jsem se dostal na můstek přes vodní příkop. Zde začíná Zahrada Branických. Přivítaly mě dvě bílé lvice s ženskými hlavami, každá s jedním malým barokním chlapečkem na zádech. Za nimi již jsou jen dokonale střižené květinové záhony, lemované dalšími bílými sochami. Na konci zahrady stojí žlutá budova Paláce Branických. Ta je dnes součástí bialystocké lékařské univerzity. Hřeje mě u srdce, že bývalé feudální sídlo má dnes tak smysluplné využití. Celé to tu připomíná zmenšeninu francouzského Versailles. Díky tomu se také Bialystoku kdysi říkalo Versailles severu.

Palác Branických však není to, co mě dnes zajímá. Prošel jsem zahradou, obešel jsem budovu a přes barokní bránu se vrátil do syrové současnosti plné aut. Překonal jsem kruhový objezd frekventované křižovatky a po pár metrech odbočil vlevo do Varšavské ulice. Zde se nachází dům nazvaný Centrum Ludwika Zamenhofa. Do mé návštěvy Bialystoku jsem vůbec netušil kdo Ludwik Lazar Zamenhof je.

Malý Lazar se narodil v roce 1859 v Bialystoku, který byl v tu dobu součástí Ruské říše. V blízkosti tohoto města se v historii častokrát měnily hranice států, území i kultur. Díky tomu zde byla národnostní struktura velmi rozmanitá. Kromě židovského obyvatelstva tu také žili Poláci, Němci, Bělorusové, Rusové a také Tataři. Multi-Kulti jako ze slabikáře. Když malý Lazar Zamenhof dorůstal, uvědomoval si krutou realitu města, kde přešel z jedné strany ulice na druhou a ocitl se v úplně jiném světě. Světě, kde nikomu a ničemu nerozuměl. Mezi jednotlivými národnostmi docházelo také k řadě různých neshod a nedorozumění. Ludwik Lazar Zamenhof to dával za vinu špatné komunikaci vlivem jazykové bariéry mezi jednotlivými etniky. V tu chvíli ho napadlo, že všechny tyto problémy by mohl vyřešit universální a jednoduše naučitelný mezinárodní jazyk, kterým by se všichni bez problémů domluvili.

A tak vzniklo esperanto. Umělý jazyk, na kterém Ludwik Lazar Zamenhof začal pracovat už jako chlapec. Jeho otec si však přál, aby se takovými nesmysly nezabýval a nejprve řádně vystudoval. Poslušný syn tedy odešel studovat medicínu na Univerzitu v Moskvě. Snu o mezinárodním jazyku se však nevzdal. Když se vrátil domů, s lítostí zjistil, že jeho první ucelené dílo o jazyku z dob předstudijních mu otec spálil. Během dalších studií medicíny ve Varšavě začal na jazyku pracovat znovu. Vylepšoval gramatiku i slovní zásobu. Překládal slavná díla a tak jazyk stále zdokonaloval. První učebnici se mu podařilo publikovat až v roce 1887 v ruštině. Rychle po tom byly vydány i další jazykové mutace. Polská, německá, francouzská, postupně přibývaly další. Říká se, že esperantu je člověk se schopen naučit 4 x rychleji, než kterémukoli jinému světovému jazyku. Zajímavostí je, že součástí tohoto jazyka jsou také slova odvozená z češtiny. Například knedliko či roboto. Nebo zcela zásadní slovo ne.

Je škoda, že se esperanto nepodařilo prosadit v širším mezinárodním měřítku. Pro nás cestovatele by to bylo příjemné zjednodušení. Každopádně je esperanto krásná myšlenka. V současnosti se mu stále věnuje rozsáhlá komunita lidí z celého světa, která se účastní různých setkání, kongresů a akcí. Bialystok je na svého rodáka náležitě hrdý. Informační tabulky u památek města jsou v polštině, angličtině a také v esperantu.

S myšlenkou na ideály Ludwika Zamenhofa opouštím krásné město Bialystok. Jsem rád, že jsem se zase něco nového dozvěděl. Ale proto přece cestuju :-). Moje další cesta pokračuje na východ směrem k běloruským hranicím. Tam mě čeká poslední polská zastávka v malé vesničce v divokých lesích, skutečně už na konci světa.

Bialystok galerie

Autor: Vladimír Hauk | neděle 8.1.2017 18:44 | karma článku: 16.64 | přečteno: 408x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 14 - Ural, jednou nohou v Evropě, druhou v Asii

Toulal jsem se po hřbetu kontinentů. Chvilku jsem byl v Evropě, chvilku v Asii. V mezikontinentálním rozpoložení jsem si vzpomněl na největšího Čecha Járu Cimrmana. Inspirovalo mě to natolik, že jsem natočil speciální video :-)

20.3.2017 v 23:33 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 224 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 13 – Zlatousť, zapomenuté místo pod Uralem

Nejdojemnější příběh z cesty jsem zažil právě tady! Ve městě s malebným názvem a s nádhernou kulisou jižního Uralu. Ve městě, kde se tak trochu zastavil čas.

12.3.2017 v 0:27 | Karma článku: 18.57 | Přečteno: 389 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 12 – Ufa, metropole Baškortostánu a konce Evropy

Prosím, jak se dostanu k Ruskému kolu? Kam? K Ruskému kolu. Čemu, nerozumím? No, k takovému velikému kolu s kabinkami, co je z něho výhled do okolí. Vy myslíte ke Kolesu rozhlyda? Tak to je tudy. Ale proč tomu říkáte Ruské kolo?

5.3.2017 v 17:10 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 303 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 11 – Jak jsem potkal Ježíše Krista v kazaňské mešitě

Mluvím snad tatarsky? Tuhle hlášku občas použijeme, když nás někdo nevnímá. Až do loňska jsem netušil, jak taková tatarština skutečně zní. Rachim integez Kazanga! Vítejte v Kazani!

27.2.2017 v 20:43 | Karma článku: 14.57 | Přečteno: 517 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jaroslav Kašík

Kouzlo časů minulých: Havanou s pesetami v kapse

Dobře tak, že jsme v Havaně zůstali ještě jeden den. Dopoledne jsme mohli vyrazit po vlastních a odpoledne jsme vyjeli na Náměstí revoluce a Muzeum revoluce. A tak jsme si zase užili od všeho trochu a koupili i suvenýry.

23.3.2017 v 9:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Libor Čermák

Páťa a kolo Zláťa: Mezi trampy

Páťa se rozhlížel po celém Utahu, vlastně tedy po dnešní osadě Havran. Přes kameny v korytě klokotala Hadí řeka. A přímo před nimi osadní domek s hřištěm. A tady se dokonce připravovalo i ohniště na večer. To bude něco!

23.3.2017 v 5:13 | Karma článku: 5.27 | Přečteno: 126 |

Tomáš Zeman

Zápisky z cesty - část 7. Cabo de Gata - Almeria

Přesně podle předpovědi je celý týden horko, sluníčko pálí jak u nás na vrcholu léta. Protože jižnější část parku Cabo de Gata - Níjar už máme procestovanou a prošlapanou z předchozích let, stavujeme se jen u pramene mezi kopci

22.3.2017 v 23:20 | Karma článku: 3.47 | Přečteno: 82 | Diskuse

Pavel Liprt

Potkali se u Mělníka ... Labe nebo Vltava?

Z mělnické vyhlídky na zámecké terase je vidět památná hora Říp, za dobré viditelnosti České středohoří, ale především místo, kde končí svou pouť a zaniká největší česká řeka.

22.3.2017 v 17:12 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 246 | Diskuse

Pavla Gaudynová

Cestování s dětmi autem

Jednou z možností, jak nepromarnit svůj život (se třemi dětmi) doma v obýváku nebo dvouhodinovým obcházením stále stejného nejbližšího bloku domů je, sednou do auta a vyrazit vstříc novým dobrodružstvím.

22.3.2017 v 9:45 | Karma článku: 10.62 | Přečteno: 304 | Diskuse
Počet článků 14 Celková karma 17.76 Průměrná čtenost 583

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Letos jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.