Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 6 - multikulti Bialystok a jeden velký sen malého chlapce

8. 01. 2017 18:44:50
Saluton. Ĉu vi parolas Esperanton? Knedliko. Roboto. Jednoduše esperanto. Celoživotní dílo bialystockého rodáka Ludwika Lazara Zamenhofa.

Z bialystocké katedrály jsem zamířil přímo do protějšího Palácového Parku. Alejí ze vzrostlých stromů jsem se dostal na můstek přes vodní příkop. Zde začíná Zahrada Branických. Přivítaly mě dvě bílé lvice s ženskými hlavami, každá s jedním malým barokním chlapečkem na zádech. Za nimi již jsou jen dokonale střižené květinové záhony, lemované dalšími bílými sochami. Na konci zahrady stojí žlutá budova Paláce Branických. Ta je dnes součástí bialystocké lékařské univerzity. Hřeje mě u srdce, že bývalé feudální sídlo má dnes tak smysluplné využití. Celé to tu připomíná zmenšeninu francouzského Versailles. Díky tomu se také Bialystoku kdysi říkalo Versailles severu.

Palác Branických však není to, co mě dnes zajímá. Prošel jsem zahradou, obešel jsem budovu a přes barokní bránu se vrátil do syrové současnosti plné aut. Překonal jsem kruhový objezd frekventované křižovatky a po pár metrech odbočil vlevo do Varšavské ulice. Zde se nachází dům nazvaný Centrum Ludwika Zamenhofa. Do mé návštěvy Bialystoku jsem vůbec netušil kdo Ludwik Lazar Zamenhof je.

Malý Lazar se narodil v roce 1859 v Bialystoku, který byl v tu dobu součástí Ruské říše. V blízkosti tohoto města se v historii častokrát měnily hranice států, území i kultur. Díky tomu zde byla národnostní struktura velmi rozmanitá. Kromě židovského obyvatelstva tu také žili Poláci, Němci, Bělorusové, Rusové a také Tataři. Multi-Kulti jako ze slabikáře. Když malý Lazar Zamenhof dorůstal, uvědomoval si krutou realitu města, kde přešel z jedné strany ulice na druhou a ocitl se v úplně jiném světě. Světě, kde nikomu a ničemu nerozuměl. Mezi jednotlivými národnostmi docházelo také k řadě různých neshod a nedorozumění. Ludwik Lazar Zamenhof to dával za vinu špatné komunikaci vlivem jazykové bariéry mezi jednotlivými etniky. V tu chvíli ho napadlo, že všechny tyto problémy by mohl vyřešit universální a jednoduše naučitelný mezinárodní jazyk, kterým by se všichni bez problémů domluvili.

A tak vzniklo esperanto. Umělý jazyk, na kterém Ludwik Lazar Zamenhof začal pracovat už jako chlapec. Jeho otec si však přál, aby se takovými nesmysly nezabýval a nejprve řádně vystudoval. Poslušný syn tedy odešel studovat medicínu na Univerzitu v Moskvě. Snu o mezinárodním jazyku se však nevzdal. Když se vrátil domů, s lítostí zjistil, že jeho první ucelené dílo o jazyku z dob předstudijních mu otec spálil. Během dalších studií medicíny ve Varšavě začal na jazyku pracovat znovu. Vylepšoval gramatiku i slovní zásobu. Překládal slavná díla a tak jazyk stále zdokonaloval. První učebnici se mu podařilo publikovat až v roce 1887 v ruštině. Rychle po tom byly vydány i další jazykové mutace. Polská, německá, francouzská, postupně přibývaly další. Říká se, že esperantu je člověk se schopen naučit 4 x rychleji, než kterémukoli jinému světovému jazyku. Zajímavostí je, že součástí tohoto jazyka jsou také slova odvozená z češtiny. Například knedliko či roboto. Nebo zcela zásadní slovo ne.

Je škoda, že se esperanto nepodařilo prosadit v širším mezinárodním měřítku. Pro nás cestovatele by to bylo příjemné zjednodušení. Každopádně je esperanto krásná myšlenka. V současnosti se mu stále věnuje rozsáhlá komunita lidí z celého světa, která se účastní různých setkání, kongresů a akcí. Bialystok je na svého rodáka náležitě hrdý. Informační tabulky u památek města jsou v polštině, angličtině a také v esperantu.

S myšlenkou na ideály Ludwika Zamenhofa opouštím krásné město Bialystok. Jsem rád, že jsem se zase něco nového dozvěděl. Ale proto přece cestuju :-). Moje další cesta pokračuje na východ směrem k běloruským hranicím. Tam mě čeká poslední polská zastávka v malé vesničce v divokých lesích, skutečně už na konci světa.

Bialystok galerie

Autor: Vladimír Hauk | neděle 8.1.2017 18:44 | karma článku: 17.12 | přečteno: 438x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Po schodech do nebe na nejnebezpečnější stezku světa

Dlážděná cesta - schody - cesta - plošina - delší schody - plošina - ještě delší schody - velkoplošná obrazovka - schody - plošinka - dlouhé schody - prudké schody - strmé schody - nekonečné schody - téměř kolmé schody - vrchol

20.9.2017 v 8:55 | Karma článku: 28.04 | Přečteno: 1053 | Diskuse

Vladimír Hauk

Tři příběhy o hliněných vojáčcích slavné terakotové armády

8000 vojáků z terakotové pálené hlíny. Žádný z nich není stejný. Všichni se od sebe nějak liší. Hlinění koně i vozy. Kde se tady tahle armáda vlastně vzala?

9.9.2017 v 8:15 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 427 | Diskuse

Vladimír Hauk

V Číně jsem pozoroval zvýšený výskyt nové mutace člověka – člověka jednorukého

Mutantů jsem si všiml hned po příletu na letiště v Urumči. Byli všude. Zatímco ve staré dobré Evropě tato mutace postihuje převážně mladší populaci, v Číně je rozšířena napříč všemi generacemi.

27.8.2017 v 8:27 | Karma článku: 37.66 | Přečteno: 6312 | Diskuse

Vladimír Hauk

Tajemství čínské kuchyně

Hlavně dávej pozor na to, co tam budeš jíst...aby ses z toho nepotento..., kdo ví co ti tam všechno strčí pod nos. V tropech buď zvlášť opatrný. Pozor na psy, krysy, brouky, hady a vůbec na všechnu tu havěť, co tam jedí.

15.8.2017 v 8:15 | Karma článku: 26.27 | Přečteno: 1104 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Milan Zajic

Babí léto v Zell am See

Jedno z nejkrásnějších období z celého roku. Slunce příjemně a decentně hřeji, na kopcích už je sníh. Ideální počasí na procházky a zevlování krajinou.

26.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 10.01 | Přečteno: 337 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Východ českého Slezska

Ve východní části českého Slezska leží několik malých měst s podobnou historií: zemědělské vsi se rozrostly díky prudkému průmyslovému rozvoji natolik, že jim byl ve druhé polovině 20. století udělen status města.

26.9.2017 v 10:31 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 223 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 16: S obrázky svatých i Putina u volantu míříme do ARŠANu

Z nádraží bílého mramoru ve Sluďjance "narvanou" maršrutkou přes řeku Irkut do hor Východních Sajan, kde se nachází a těží světle zelený amazonit, tyrkysový lazurit, "hadí" kámen nefrit, s mytím u cisterny napájené horskou říčkou.

26.9.2017 v 7:26 | Karma článku: 6.79 | Přečteno: 91 | Diskuse

Klára Markovičová

Na cestě zapomnění i do snů... loď vždy dopluje do svého přístavu

Má cesta námořníka začala jednoho březnového rána, kdy jsem dorazila do italského přístavu a poprvé jsem vstoupila na loď, jež se na čas stala mým domovem.

25.9.2017 v 12:39 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 289 | Diskuse

Klára Markovičová

Jak se vaří sen

Při mé první plavbě Středomořím jako zaměstnanec jsem poznala mnoho zajímavých a inspirativních lidí.

25.9.2017 v 11:36 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 302 | Diskuse
Počet článků 25 Celková karma 27.75 Průměrná čtenost 851

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Loni jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.