Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 6 - multikulti Bialystok a jeden velký sen malého chlapce

8. 01. 2017 18:44:50
Saluton. Ĉu vi parolas Esperanton? Knedliko. Roboto. Jednoduše esperanto. Celoživotní dílo bialystockého rodáka Ludwika Lazara Zamenhofa.

Z bialystocké katedrály jsem zamířil přímo do protějšího Palácového Parku. Alejí ze vzrostlých stromů jsem se dostal na můstek přes vodní příkop. Zde začíná Zahrada Branických. Přivítaly mě dvě bílé lvice s ženskými hlavami, každá s jedním malým barokním chlapečkem na zádech. Za nimi již jsou jen dokonale střižené květinové záhony, lemované dalšími bílými sochami. Na konci zahrady stojí žlutá budova Paláce Branických. Ta je dnes součástí bialystocké lékařské univerzity. Hřeje mě u srdce, že bývalé feudální sídlo má dnes tak smysluplné využití. Celé to tu připomíná zmenšeninu francouzského Versailles. Díky tomu se také Bialystoku kdysi říkalo Versailles severu.

Palác Branických však není to, co mě dnes zajímá. Prošel jsem zahradou, obešel jsem budovu a přes barokní bránu se vrátil do syrové současnosti plné aut. Překonal jsem kruhový objezd frekventované křižovatky a po pár metrech odbočil vlevo do Varšavské ulice. Zde se nachází dům nazvaný Centrum Ludwika Zamenhofa. Do mé návštěvy Bialystoku jsem vůbec netušil kdo Ludwik Lazar Zamenhof je.

Malý Lazar se narodil v roce 1859 v Bialystoku, který byl v tu dobu součástí Ruské říše. V blízkosti tohoto města se v historii častokrát měnily hranice států, území i kultur. Díky tomu zde byla národnostní struktura velmi rozmanitá. Kromě židovského obyvatelstva tu také žili Poláci, Němci, Bělorusové, Rusové a také Tataři. Multi-Kulti jako ze slabikáře. Když malý Lazar Zamenhof dorůstal, uvědomoval si krutou realitu města, kde přešel z jedné strany ulice na druhou a ocitl se v úplně jiném světě. Světě, kde nikomu a ničemu nerozuměl. Mezi jednotlivými národnostmi docházelo také k řadě různých neshod a nedorozumění. Ludwik Lazar Zamenhof to dával za vinu špatné komunikaci vlivem jazykové bariéry mezi jednotlivými etniky. V tu chvíli ho napadlo, že všechny tyto problémy by mohl vyřešit universální a jednoduše naučitelný mezinárodní jazyk, kterým by se všichni bez problémů domluvili.

A tak vzniklo esperanto. Umělý jazyk, na kterém Ludwik Lazar Zamenhof začal pracovat už jako chlapec. Jeho otec si však přál, aby se takovými nesmysly nezabýval a nejprve řádně vystudoval. Poslušný syn tedy odešel studovat medicínu na Univerzitu v Moskvě. Snu o mezinárodním jazyku se však nevzdal. Když se vrátil domů, s lítostí zjistil, že jeho první ucelené dílo o jazyku z dob předstudijních mu otec spálil. Během dalších studií medicíny ve Varšavě začal na jazyku pracovat znovu. Vylepšoval gramatiku i slovní zásobu. Překládal slavná díla a tak jazyk stále zdokonaloval. První učebnici se mu podařilo publikovat až v roce 1887 v ruštině. Rychle po tom byly vydány i další jazykové mutace. Polská, německá, francouzská, postupně přibývaly další. Říká se, že esperantu je člověk se schopen naučit 4 x rychleji, než kterémukoli jinému světovému jazyku. Zajímavostí je, že součástí tohoto jazyka jsou také slova odvozená z češtiny. Například knedliko či roboto. Nebo zcela zásadní slovo ne.

Je škoda, že se esperanto nepodařilo prosadit v širším mezinárodním měřítku. Pro nás cestovatele by to bylo příjemné zjednodušení. Každopádně je esperanto krásná myšlenka. V současnosti se mu stále věnuje rozsáhlá komunita lidí z celého světa, která se účastní různých setkání, kongresů a akcí. Bialystok je na svého rodáka náležitě hrdý. Informační tabulky u památek města jsou v polštině, angličtině a také v esperantu.

S myšlenkou na ideály Ludwika Zamenhofa opouštím krásné město Bialystok. Jsem rád, že jsem se zase něco nového dozvěděl. Ale proto přece cestuju :-). Moje další cesta pokračuje na východ směrem k běloruským hranicím. Tam mě čeká poslední polská zastávka v malé vesničce v divokých lesích, skutečně už na konci světa.

Bialystok galerie

Autor: Vladimír Hauk | neděle 8.1.2017 18:44 | karma článku: 17.12 | přečteno: 423x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 19 - Kaňon Čaryn a konec prvního putování. Za obzorem čeká Čína.

Čarokrásný kaňon Čaryn leží na hedvábné stezce v kazašském Ujgursku. Zmenšenina slavného amerického Grand kaňonu se stala nejvýchodnějším místem první části mého putování kolem světa. Čínská hranice je už na dohled.

4.6.2017 v 19:53 | Karma článku: 12.41 | Přečteno: 167 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 18 - Almaty – vůně asijského trhu i sváteční motlitba před mešitou

Zelený Bazar v Almaty. Přehlídka chutí, barev i vůní. Pro místní běžné místo, pro nás vzrušující exotika. Okouzlen ochutnáváním různých dobrot jsem se úplně náhodou později ocitl i na sváteční islámské bohoslužbě.

28.5.2017 v 9:54 | Karma článku: 14.16 | Přečteno: 309 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 17 - Ťan Šan, nebeské hory s českou stopou

Dosáhnul jsem kóty 3 200m n/m. Lanovkou, což je trošku srabárna. Ale nejsem na horské expedici. Ve vrcholovém baru jsem narazil na reklamu Karlovarské Becherovky. Česká stopa je prostě všude. Pan prezident by měl radost :-)

21.4.2017 v 22:45 | Karma článku: 12.05 | Přečteno: 201 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 16 - Astana – Noc v hodinovém hotelu města budoucnosti

Astana žije světovou výstavou Expo 2017 – Future Energy. Prezentuje se, jako město budoucnosti. Mě však přivítala hotelem, kde se provozuje řemeslo z té nejhlubší minulosti.

16.4.2017 v 22:42 | Karma článku: 16.29 | Přečteno: 480 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Lucie Gavendová

Blíženci

Kde se vzala tu se vzala. Žena. Bytost. Stvoření, které se nedá popsat jinak, než čistá energie. Nemůžeš ji popsat, ani uchopit. Zotročit. Vlastnit. Protože je Blíženka.

22.6.2017 v 14:51 | Karma článku: 7.28 | Přečteno: 285 | Diskuse

Tomáš Flaška

Okolo Slovinska na kolech

Bláznovství? Byla první myšlenka. Neblbni, víš jak je Slovinsko malé? Děl Luděk a bylo rozhodnuto. Tak úplně malí zase nejsou, ale hlavně jsou kopcovití. O to to bylo hezčí.

21.6.2017 v 13:03 | Karma článku: 24.79 | Přečteno: 471 | Diskuse

Petr Binder

Báječná dovolená plná překvapení

Dovolenou máme za sebou, přestože léto začíná až zítra. Bylo to zajímavé, nevšední, překvapivé a chvílemi i dramatické.

20.6.2017 v 15:18 | Karma článku: 13.40 | Přečteno: 329 | Diskuse

Ladislav Větvička

Nejlepši pruvodce po Karabachu

Nejlepši pruvodci nebyvaju ty tluste knižky, kde popisuju všecko až do desateho stoleti před Muhammadem a popišu vam kdejaku cestičku do hotela. To si umi kupit kdejaky cyp.

20.6.2017 v 11:11 | Karma článku: 42.66 | Přečteno: 3759 | Diskuse

Aleš Gill

Pět hodin v Kataru

Už jsem to několikrát psal: jsem – mimo jiné – sběratel zemí. Takže když se naskytla šance podívat se cestou do Afriky do Kataru, země s pořadovým číslem 87, nemohl jsem ji promarnit. Byť to bylo na pouhých pár hodin.

20.6.2017 v 8:03 | Karma článku: 14.59 | Přečteno: 533 | Diskuse
Počet článků 19 Celková karma 13.73 Průměrná čtenost 546

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Letos jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.