Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 11 – Jak jsem potkal Ježíše Krista v kazaňské mešitě

27. 02. 2017 20:43:37
Mluvím snad tatarsky? Tuhle hlášku občas použijeme, když nás někdo nevnímá. Až do loňska jsem netušil, jak taková tatarština skutečně zní. Rachim integez Kazanga! Vítejte v Kazani!

Probudil mě déšť, padající na okna vagonu. Malý chlapec z protějšího lůžka byl už vzhůru. Pokusil jsem se prolomit ticho mlčení a zeptal se dřevní ruštinou: „Kak těbjá zavůt“. Chlapec bez zaváhání odpověděl: „Ja, Mihajl“. Povzbuzen úspěchem jsem pokračoval v komunikaci: „Zdrastvuj Mihajl. Ja Voloďa. Skolko těbjé let málčik?“ Mihajl si pyšně ukázal na prsa a pronesl: „Mě šest. I ja ně málčik, ja rebjónek“. Tak a byl jsem v koncích. Mihajlova maminka všechno s úsměvem pozorovala z horního lůžka. Když viděla moje rozpaky, srozumitelně mi vysvětlila, že mezi málčikem a rebjónkem není žádný rozdíl. Jen její Mihajl je prostě rebjónek a ne málčik.

To už ale vlak pomalu vjížděl do města Kazaně. Metropole státu Tatarstán. Zanedlouho jsem spatřil nepřehlédnutelné štíhlé minarety mešity Kul Šerif. Tyčily se vysoko nad Kazaňský Kreml a celá mešita i v dešti působila z vlaku impozantně. Uvědomil jsem si, že pomalu a jistě vjíždím do islámského světa. Světa, který bude součástí mojí další cesty až někam daleko do hloubi Číny. Striktně katolicky konzervativní Polsko jsem přežil s úsměvem, tak snad přežiju i středoasijský islám. A třeba se něco nového dozvím.

Od vlaku jsem vyrazil přímo ke Kremlu. Prošel jsem kolem sídla tatarského prezidenta, minul pravoslavný chrám Zvěstování a zamířil rovnou k mešitě Kul Šerif. Je opravdu nádherná. Skutečný architektonický skvost vystavěný z mramoru a žuly. Střechu tvoří krytina tyrkysové barvy. Každý ze čtyř minaretů je vysoký 58 metrů. Snad tu nechají zmoklého poutníka usušit. Rentgen baťůžku a byl jsem uvnitř. Usměvavé tatarské ženy v tradičních šatech a čepcích prodávaly v malém krámku suvenýry a různojazyčné verze koránu. V prosklené kukani seděl imám a do mikrofonu potichu předříkával modlitby. Hlavní sál nebyl přístupný. Bylo však možné využít přilehlé schodiště a prohlédnout si jej z několika galerií. Všechno zařízení jakoby ještě vonělo novotou. Výzdoba mešity je laděna do bělomodré barevné kombinace. Vévodí jí monumentální křišťálový lustr, vyrobený u nás v Čechách. Zaplavila mě hrdost nad českým dílem, zdobícím nejkrásnější kazaňský svatostánek.

V polovině 16. století se na tomto místě nacházel prosperující státní útvar s názvem Kazaňský chanát. To se ovšem nelíbilo ruskému carovi Ivanu Hroznému. Několikrát se jej neúspěšně pokoušel dobít a připojit k ruské říši. Až v roce 1552 se mu to skutečně podařilo. Na počest vítězství dal v Moskvě postavit dnešní slavný chrám Vasila Blaženého. Pro Tatary byly však následky kruté. Všechny mešity byly zbořeny a islám zakázán. Mnoho lidí bylo zabito nebo vyhnáno. Ti, co zůstali byli násilně obraceni ke křesťanství. Až za vlády Kateřiny Veliké, zhruba o 200 let později, byl islám opět povolen. Kazaňští Tataři se teprve tehdy mohli oficiálně vrátit ke své víře. Vzdáleně mě to připomnělo naši dobu pobělohorskou a následnou násilnou rekatolizaci. Ta také znamenala ztrátu náboženské svobody na dlouhou dobu potom. Inu vítězní vládcové se chovají velmi podobně.

Dnešní kazaňská mešita Kul Šerif byla otevřena v roce 2005, jako náhrada dřívější hlavní chrámové mešity, zbořené Ivanem Hrozným. A tak se kazaňští nakonec dočkali. Trvalo to pouhých 453 let.

Dnes je v Kazani mešita skoro na každém rohu. Jen v blízkosti mého hotelu byly tři. Kromě mešit jsou tu také pravoslavné kostely. Zjevně tady tahle symbióza nikomu nevadí.

Sešel jsem do suterénu mešity Kul Šerif, kde je Muzeum islámské kultury. Zaplatil jsem 200 rublů vstupné. Muslimská paní uvaděčka hned poznala, že jsem cizinec. Ujala se mě a zrychleně mě ukázala celou expozici. Ta se věnuje historii Kazaně a vývoji islámu v celém regionu. Vše je tu pojato velmi moderně. Uprostřed sálu je obrovský multimediální Korán. Na dotykové obrazovce si naťukáte súru, dáte play a už to hraje a zpívá. Do toho běží text v arabštině a třeba i angličtině.

Na vedlejší obrazovce se zase zrychleně odehrával celý biblický příběh od Adama a Evy až po Mohameda. Hrané scény jako z filmu se střídaly s texty vybraných súr. Zaujala mě súra Mariam, pojednávající o biblické Marii a jejím synu Ježíši. Letmo jsem pochytával v azbuce psaný text. Z významu jsem pochopil, že i muslimové uznávají neposkvrněné Maruščino boží početí. Z dřívějška jsem věděl, že Ježíš je v islámu jednou z nejvýznamnějších osobností. Prorokem, který se však nestane bohem, jako v křesťanství. Nevěděl jsem však, že i v islámu se uznává Ježíš jako syn počatý ze spojení Boha a Marie. To mě trochu překvapilo. Ale proto přece cestuju :-)

Ještě, že jsem český kacíř a na podobné věci se můžu dívat ze zdravého nadhledu. Bylo mi líto Josefa. Žádná víra mu nepřeje otcovství jeho slavného syna.

Kazaň je město ležící na soutoku řek Volhy a Kazaňky a patří mezi nejkrásnější "ruská" města. Tatarstán je nejbohatším státem celé Ruské Federace. V jeho čele stojí prezident a vláda. Zákonodárnou moc má tatarský parlament. Kuriózním faktem je, že Tatarstán nikdy nepodepsal svazovou smlouvu o připojení k Ruské Federaci. Teoreticky je tedy zcela samostatným státem... Je zde ropa i průmysl. V nedalekém městě Naběrežnyje Čelny se vyrábějí z Dakaru slavné kamiony Kamaz. Snad jim to příště Tatra nandá.

Kazaňský Kreml je historický komplex obehnaný vysokými hradbami, zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Mešita Kul Šerif je jeho nepřehlédnutelnou dominantou.

Tatarština je turkický jazyk, příbuzný turečtině. Kromě tatarštiny je úředním jazykem také ruština. Ještě, že tak. Jinak bych si tady nepřečetl vůbec nic. V tatarštině a ještě v cyrilici:-)

Většina Tatarů vyznává sunitský islám, ruská menšina pak pravoslavné křesťanství. Ale řekl bych, že převážná část lidí z obou národností, nebere svoji víru zase tak horlivě.

A jak je to s tatarskou omáčkou a tatarským biftekem? To jsem se zapomněl zeptat :-)

Kompletní galerie z Kazaně zde

Autor: Vladimír Hauk | pondělí 27.2.2017 20:43 | karma článku: 14.86 | přečteno: 535x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 17 - Ťan Šan, nebeské hory s českou stopou

Dosáhnul jsem kóty 3 200m n/m. Lanovkou, což je trošku srabárna. Ale nejsem na horské expedici. Ve vrcholovém baru jsem narazil na reklamu Karlovarské Becherovky. Česká stopa je prostě všude. Pan prezident by měl radost :-)

21.4.2017 v 22:45 | Karma článku: 11.02 | Přečteno: 139 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 16 - Astana – Noc v hodinovém hotelu města budoucnosti

Astana žije světovou výstavou Expo 2017 – Future Energy. Prezentuje se, jako město budoucnosti. Mě však přivítala hotelem, kde se provozuje řemeslo z té nejhlubší minulosti.

16.4.2017 v 22:42 | Karma článku: 15.97 | Přečteno: 430 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 15 - První kontakt s Kazachstánem

Kazachstán mě přivítal oroseným pivem s nápisem: „Český Džbánek – živá česká tradice.“ K tomu jsem navíc dostal perfektně opečený šašlik. Řekl bych, že to bylo lepší, než „Chléb a sůl“.

5.4.2017 v 21:47 | Karma článku: 18.90 | Přečteno: 459 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 14 - Ural, jednou nohou v Evropě, druhou v Asii

Toulal jsem se po hřbetu kontinentů. Chvilku jsem byl v Evropě, chvilku v Asii. V mezikontinentálním rozpoložení jsem si vzpomněl na největšího Čecha Járu Cimrmana. Inspirovalo mě to natolik, že jsem natočil speciální video :-)

20.3.2017 v 23:33 | Karma článku: 14.22 | Přečteno: 329 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 16: Najít pozitivní energii? Přece v torzu chrámu Panenský Týnec!

Nejmystičtější obcí Ústeckého kraje je Panenský Týnec u Loun, kde stojí nedostavěný chrám, který díky své údajné zóně pozitivní energie už dlouhá léta přitahuje léčitele, psychotroniky i obyčejné smrtelníky a působí impozantně...

29.4.2017 v 16:03 | Karma článku: 6.35 | Přečteno: 112 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 15: Magické místo a jeden z výrazných prvků krajiny severních Čech

Česká brána neboli Porta Bohemica a veletok Labe jejím úzkým hrdlem na sever se valící, výrazný to prvek krajiny severu Čech, si v ničem nezadají s impozantním průlomem středního Rýna s hrady a skálou Lorelei v Porýnské vrchovině

29.4.2017 v 7:34 | Karma článku: 7.99 | Přečteno: 133 | Diskuse

Ervín Dostálek

Krásu hledejte i doma - 14: Nostalgie železniční trati u Hory svatého Šebastiána

Tato kdysi nádherná horská trať má dodnes své kouzlo, zub času z něho ale pořádně ukrojil. Otevíral se z ní úžasný pohled do Bezručova údolí, měla maximální stoupání 14,3 promile a na trati bylo 27 oblouků a 10 ocelových mostů...

28.4.2017 v 20:42 | Karma článku: 9.01 | Přečteno: 172 | Diskuse

Lucie Plicová

Ferraty Lago di Garda

Klettersteig Via dell' Amicizia - Cima SAT (1246 m), Monte Albano Klettersteig (685 m), Via Ferrata Fausto Susatti - Cima Capi (909 m)

28.4.2017 v 15:45 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 278 | Diskuse

Lubomír Stejskal

Aktuálně: Elektronická víza do Egypta

Ve čtvrtek 27/4 skončil v Dubaji veletrh cestovního ruchu Arabian Travel Market. Se zajímavou informací na něm vystoupil egyptský ministr turistiky.

28.4.2017 v 8:00 | Karma článku: 6.47 | Přečteno: 241 | Diskuse
Počet článků 17 Celková karma 16.57 Průměrná čtenost 561

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Letos jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.