Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 13 – Zlatousť, zapomenuté místo pod Uralem

12. 03. 2017 0:27:18
Nejdojemnější příběh z cesty jsem zažil právě tady! Ve městě s malebným názvem a s nádhernou kulisou jižního Uralu. Ve městě, kde se tak trochu zastavil čas.

Mířím do Národního Parku Taganay na jižním Uralu. Paní recepční mi poradila naskočit do maršrutky číslo 43, případně 40.

43 nejela. Nastoupil jsem tedy do čtyřicítky. Byl to rozhrkaný Ford Transit. Podal jsem stařičkému řidiči storublovku. Nevěděl jsem totiž, kolik to bude stát. Děda zpruzeně zakoulel očima, pak ale mistrně při řízení vyhledal v kase drobné zpět a vrátil mi je. Stálo to 15 rublů. To je asi 6 korun. Projeli jsme celé město. Hlavní náměstí nevypadalo zase tak bídně, jako zbytek Zlatousti. Bohužel jsem neměl možnost z fordu fotit. Nakonec jsme dojeli na nějaký plácek, kde všichni lidé vystoupili. Tušil jsem, že jsme blízko, ale stále ještě ne u parku. Zeptal jsem se dědy: „Jedete k Národnímu Parku Taganay?“ Děda zbystřil a odpověděl: „Ne, tam až nejedu a odkud jsi?“ Řekl jsem, že z České Republiky. „Jo z Československa! Tvoji zemi samozřejmě znám. Pořád vyrábíte ty fantastický motorky Jawa a ČZ?“ Nebyl jsem si úplně jistý a tak jsem odpověděl: „Jawy ano, ale Čezety už asi ne.“

„To jsou výborný stroje,“ povídá děda. „Podívej, já k parku nejedu, ale někam tě hodím." Nastartoval Tranzita a vyrazili jsme. Připravil jsem si do kapsy 50 rublů (20Kč), abych se dědovi odvděčil za ochotu. Cestou jsme ještě probrali pár běžných frází ze života. Samozřejmě v rámci možností mé ruštiny. Děda najednou zastavil a povídá: „Vidíš támhle naproti ten autobus, tak ten tě tam zaveze."

Pak se stalo něco, co jsem nečekal. Než jsem stačil vytáhnout svoji 50tirublovku, děda sáhnul do kasy. Vzal z ní 15 Rublů mého jízdného a vrazil mi je do ruky: „Tady máš a mazej, než ti to ujede."

Naskočil jsem do autobusu, který mě skutečně dovezl k parku. Co se stalo mi úplně vyrazilo dech. Děda mi klidně mohl naúčtovat trojnásobné jízdné a vůbec bych to nepoznal. A on mi nakonec ještě to směšné jízdné vrátil. Inu, v chudých krajích jsou obvykle ti nejhodnější lidé.

Na točně jsem zaskočil do krámku a koupil si svačinu na trek po jižním Uralu. Večer, po celodenním putování po horách, jsem do stejného krámku zašel znovu a koupil si plechovku piva.

Paní prodavačka se na mě usmála a řekla:“ Vy jste z Čech, že jo?“

Povídám: „Jak to víte?“

„Už jsem o vás slyšela:-)“

Vypadá to, že jsem tu byl tak trochu za exota :-).

Zlatousť není žádné malinké podhorské městečko. Žije zde asi 180 000 obyvatel. Dřevěné domky se tu střídají s ošuntělými paneláky. Dnes chátrající železárny dříve pravděpodobně dávaly práci podstatné části obyvatel. Ve vlaku mi mí spolucestující říkali: „Podívej, pomalu ty železárny rozebírají“...

Ale železo tu přece jenom zůstalo. Vyrábějí se zde fantastické lovecké zdobené nože. Hned bych si jeden koupil do baťůžku. Mají je tady v každém krámku. Ale asi by mě zabásli hned na příštím nádraží při průchodu bezpečnostním rámem. Natož na letišti :-)

Ne však na nádraží ve Zlatousti. Lidé procházeli a rám stále houkal. Ochranka však zůstávala v klidu. Sem by terorista zabloudil jenom omylem:-)

O treku na jižním Uralu napíšu pár slov příště.

Tady je pár fotek z pěšího toulání po Zlatousti. Městě se zlatým jménem a s lidmi se zlatým srdcem :-)

Kompletní galerie zde

Autor: Vladimír Hauk | neděle 12.3.2017 0:27 | karma článku: 18.57 | přečteno: 389x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 14 - Ural, jednou nohou v Evropě, druhou v Asii

Toulal jsem se po hřbetu kontinentů. Chvilku jsem byl v Evropě, chvilku v Asii. V mezikontinentálním rozpoložení jsem si vzpomněl na největšího Čecha Járu Cimrmana. Inspirovalo mě to natolik, že jsem natočil speciální video :-)

20.3.2017 v 23:33 | Karma článku: 12.46 | Přečteno: 224 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 12 – Ufa, metropole Baškortostánu a konce Evropy

Prosím, jak se dostanu k Ruskému kolu? Kam? K Ruskému kolu. Čemu, nerozumím? No, k takovému velikému kolu s kabinkami, co je z něho výhled do okolí. Vy myslíte ke Kolesu rozhlyda? Tak to je tudy. Ale proč tomu říkáte Ruské kolo?

5.3.2017 v 17:10 | Karma článku: 14.41 | Přečteno: 303 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 11 – Jak jsem potkal Ježíše Krista v kazaňské mešitě

Mluvím snad tatarsky? Tuhle hlášku občas použijeme, když nás někdo nevnímá. Až do loňska jsem netušil, jak taková tatarština skutečně zní. Rachim integez Kazanga! Vítejte v Kazani!

27.2.2017 v 20:43 | Karma článku: 14.57 | Přečteno: 517 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jaroslav Kašík

Kouzlo časů minulých: Havanou s pesetami v kapse

Dobře tak, že jsme v Havaně zůstali ještě jeden den. Dopoledne jsme mohli vyrazit po vlastních a odpoledne jsme vyjeli na Náměstí revoluce a Muzeum revoluce. A tak jsme si zase užili od všeho trochu a koupili i suvenýry.

23.3.2017 v 9:17 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 58 | Diskuse

Libor Čermák

Páťa a kolo Zláťa: Mezi trampy

Páťa se rozhlížel po celém Utahu, vlastně tedy po dnešní osadě Havran. Přes kameny v korytě klokotala Hadí řeka. A přímo před nimi osadní domek s hřištěm. A tady se dokonce připravovalo i ohniště na večer. To bude něco!

23.3.2017 v 5:13 | Karma článku: 5.27 | Přečteno: 126 |

Tomáš Zeman

Zápisky z cesty - část 7. Cabo de Gata - Almeria

Přesně podle předpovědi je celý týden horko, sluníčko pálí jak u nás na vrcholu léta. Protože jižnější část parku Cabo de Gata - Níjar už máme procestovanou a prošlapanou z předchozích let, stavujeme se jen u pramene mezi kopci

22.3.2017 v 23:20 | Karma článku: 3.47 | Přečteno: 82 | Diskuse

Pavel Liprt

Potkali se u Mělníka ... Labe nebo Vltava?

Z mělnické vyhlídky na zámecké terase je vidět památná hora Říp, za dobré viditelnosti České středohoří, ale především místo, kde končí svou pouť a zaniká největší česká řeka.

22.3.2017 v 17:12 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 246 | Diskuse

Pavla Gaudynová

Cestování s dětmi autem

Jednou z možností, jak nepromarnit svůj život (se třemi dětmi) doma v obýváku nebo dvouhodinovým obcházením stále stejného nejbližšího bloku domů je, sednou do auta a vyrazit vstříc novým dobrodružstvím.

22.3.2017 v 9:45 | Karma článku: 10.62 | Přečteno: 304 | Diskuse
Počet článků 14 Celková karma 17.76 Průměrná čtenost 583

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Letos jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.