Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 15 - První kontakt s Kazachstánem

5. 04. 2017 21:47:54
Kazachstán mě přivítal oroseným pivem s nápisem: „Český Džbánek – živá česká tradice.“ K tomu jsem navíc dostal perfektně opečený šašlik. Řekl bych, že to bylo lepší, než „Chléb a sůl“.

V uralské Zlatousti jsem nastoupil do nočního vlaku směr Kazachstán. Paní průvodčí chvíli nevěřila, že jsem se v jejím vagóně opravdu objevil. Odškrtla si moje jméno v seznamu a zkontrolovala mi pas. Ten je nutné k elektronické jízdence předložit. Nechápavě zakroutila hlavou: „Pane, co tady vlastně děláte?“

„Přijel jsem za turistikou,“ odpověděl jsem. Začala se smát a řekla: „Cože? Turistika v téhle části Ruska?“ Zakroutila hlavou a s rozesmátou tváří mi přidělila povlečení, migrační kartu pro Kazachstán a ukázala mi moje lůžko.

Zalehnul jsem na bidlo a rychle usnul. Túra mezi kontinenty a 2 piva po ní mi v tom spolehlivě pomohly.

Probudil jsem se do slunečného dne. Paní průvodčí mě upozornila, že brzo přijde celní a pasová kontrola. Ruská celnice byla energická blondýnka tak kolem padesátky. Koukala do mého pasu a zeptala se: „Co jste v Rusku dělal?“. Odpověděl jsem stejně: „Přijel jsem za turistikou.“ I ona se se začala smát: „Cože? Do téhle části Ruska? Za turistikou? A líbilo se vám tu?“ Odpověděl jsem že „mnógo“. Vše sledující paní průvodčí zamrkala významně na celnici a pravděpodobně utrousila něco ve smyslu, že asi nejsem normální. Ta mi však s úsměvem od ucha k uchu dala razítko, popřála šťastnou cestu a řekla, ať zase někdy přijedu.

To kazašský celník tak příjemný nebyl. Podezíravě mi zkoumal pas lupou. Občas mi položil nějakou nejapnou otázku. Kouzelné slovo „turistika“ u něj nevyvolávalo žádné emoce. Nakonec mi ale také dal razítko a já jsem mohl šťastně vystoupit ve městě Petropavl. Ostatní cestující spokojeně spali nebo leželi dál. Vlak zde Kazachstán jen lízne a pokračuje zase zpět do Ruska. Kontrolu absolvují jen ti, co vystupují.

Po čerstvém horském vzduchu na Uralu na mě dýchlo horko kazašské stepi. Teď už jsem skutečně v Asii. Vlak do Astany jel až za 4 hodiny. V Petropavlu toho není moc k vidění. Hezky upravený Centrální Park, ošklivé bytovky a sem tam nějaká ta mešita a kostelíček. A tak jsem usedl do místní zahradní hospůdky a objednal si šašlik a pivo. Paní servírka mi hned přinesla půllitr oroseného moku. Na sklenici byl nápis: „Český Džbánek – živá česká tradice.“ Nadšeně jsem jí řekl: „To je snad naše české pivo! S českým nápisem!“ Servírka sdílela mojí radost a řekla, že se za chvilku vrátí.

Pivo zřejmě zase tam moc české nebylo. To jen ten nápis na sklenici. Ve zdejším pivním byznysu české nápisy prostě táhnou. Paní servírka za chvilku přiběhla a poprosila mě, zda můžu napsat něco do jejich návštěvního sešitu. Samozřejmě jsem souhlasil. Bylo tam mnoho pozdravů, pochval a vzkazů. Většinou v ruštině. Českého návštěvníka jsem tam nezaznamenal. Zřejmě jsem byl v téhle hospodě první Čech. Nebo alespoň první Čech, který jim něco napsal do sešitu.

Kazašský vlak do Astany byl technologicky na vyšším levelu, než běžné ruské lůžkové vlaky. V kupé se mnou byli tři Kazaši. Dva mladí kluci a jeden padesátník. Takže vlastně taky mladík. Trochu jsme pokecali. V ruštině, kazaštině, angličtině i češtině. O životě, o ženských, o poměrech a tak. Chlapi vždycky najdou společnou řeč. O Česku věděli vlastně jen to, že máme dobré pivo. Uklidnil jsem je a řekl, že pivo je u nás skutečně nejlepší. A také, že Češi pijí pivo, jako ostatní národy vodu. To chtěli slyšet.

Kolem ubíhala nekonečná kazašská step, rudě ozářená zapadajícím sluncem. Do Astany vlak dorazil již za úplné tmy. Rozloučil jsem se s kazachy a vyrazil do noční metropole. Podle kazašského sloganu by měla být Astana městem budoucnosti. To však uvidím až zítra.

Kompletní galerie z Petropavlu je zde

Autor: Vladimír Hauk | středa 5.4.2017 21:47 | karma článku: 20.89 | přečteno: 523x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 2 – Usměvavá Sunny mě ulovila u čínské zdi

"Ahoj, já jsem Sunny. Chceš vidět první pilíř velké čínské zdi? Já tě tam dovedu“. Přinesla mi sushi a tradiční čínský nápoj. „Máme taky beer bar s vlastním pivem“. Zbystřil jsem. Čínský minipivovar? To prolomilo všechny ledy.

28.7.2017 v 8:28 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 210 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 1 - Rozsypaný čaj nebo vlnovky pozpátku. První den v Číně

Malý krůček kupředu, velký skok pro lidstvo. Aneb, nečůrejte nám na podlahu. První čínský a zároveň na dlouho poslední srozumitelný nápis. Tabulka nad pisoárem vybízela pány, aby při své potřebě přistoupili blíže a nečůrali na zem

19.7.2017 v 6:57 | Karma článku: 24.71 | Přečteno: 615 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 19 - Kaňon Čaryn a konec prvního putování. Za obzorem čeká Čína.

Čarokrásný kaňon Čaryn leží na hedvábné stezce v kazašském Ujgursku. Zmenšenina slavného amerického Grand kaňonu se stala nejvýchodnějším místem první části mého putování kolem světa. Čínská hranice je už na dohled.

4.6.2017 v 19:53 | Karma článku: 19.37 | Přečteno: 256 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 18 - Almaty – vůně asijského trhu i sváteční motlitba před mešitou

Zelený Bazar v Almaty. Přehlídka chutí, barev i vůní. Pro místní běžné místo, pro nás vzrušující exotika. Okouzlen ochutnáváním různých dobrot jsem se úplně náhodou později ocitl i na sváteční islámské bohoslužbě.

28.5.2017 v 9:54 | Karma článku: 19.72 | Přečteno: 373 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Marek Síbrt

Příklad z cest: Jak pracujeme se svým potenciálem?

Jaké myšlenky vás napadnou a pronásledují, když cestujete po českých dálnicích poté, co jste se vrátili ze severovýchodní Evropy - z bývalých států Svazu sovětských socialistických republik. A proč je vám z toho smutno.

28.7.2017 v 19:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 2 – Usměvavá Sunny mě ulovila u čínské zdi

"Ahoj, já jsem Sunny. Chceš vidět první pilíř velké čínské zdi? Já tě tam dovedu“. Přinesla mi sushi a tradiční čínský nápoj. „Máme taky beer bar s vlastním pivem“. Zbystřil jsem. Čínský minipivovar? To prolomilo všechny ledy.

28.7.2017 v 8:28 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 210 | Diskuse

Damir Solak

Letní škola obchodního práva v Lublani

Můj blog se pomalu začíná spíš měnit v takový cestovní deníček a dnes jej obohatím o další článek. Tentokrát to bude shrnutí z letní obchodního práva v hlavním městě Slovinska.

27.7.2017 v 20:56 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 162 | Diskuse

Stanislav Wiener

Zemětřesení na Kosu 2017 na vlastní kůži

Na letošní dovolenou jsme se všichni hrozně těšili. V kufru vše možné včetně léků na všechny možné neduhy. Byli jsme připraveni na průjem, zvracení, horečky... Ani ve snu nás ale nenapadlo, že zažijeme zemětřesení.

27.7.2017 v 9:40 | Karma článku: 24.58 | Přečteno: 807 | Diskuse

Aleš Gill

Podněstří - poslední sovětská republika

Kdybych si měl tipnout turisty nejméně navštěvovaný stát Evropy, asi bych zvolil Moldávii. A právě Moldávie skrývá poslední evropskou baštu sovětů, srpů a kladiv: Podněstří. Ruskem podporovanou Podněsterskou Moldavskou Republiku.

26.7.2017 v 8:03 | Karma článku: 18.20 | Přečteno: 809 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 20.01 Průměrná čtenost 550

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Loni jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.