Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 16 - Astana – Noc v hodinovém hotelu města budoucnosti

16. 04. 2017 22:42:46
Astana žije světovou výstavou Expo 2017 – Future Energy. Prezentuje se, jako město budoucnosti. Mě však přivítala hotelem, kde se provozuje řemeslo z té nejhlubší minulosti.

Z astanského nádraží jsem večerními ulicemi dokráčel k objednanému hotelu. Oprýskaná budova, zastrčená mezi dalšími bloky domů, připomínala omšelou studentskou kolej. Z bookingu občas nepoznáte, jak vaše ubytování nakonec bude vypadat. Zvláště, když potřebujete držet cestovní rozpočet. Recepce vypadala docela slušně. Kromě recepční tu byl i chlapík, který sledoval záběry z kamer na každém patře. Mrknul jsem na ceník položený na pultu. Všechno bylo v pořádku. Noc zde skutečně stála 5 500,Tenge, což byly necelé čtyři stovky. Pak jsem si ale všiml dalších cen v ceníku: 1 hodina za 2 000, 2 hodiny za 3 000. Co to je? Jsem snad v hodinovém hotelu? Rozhlédnul jsem se kolem. Ve vestibulu chodili důchodci a běhaly tu i malé děti. Pustil jsem to z hlavy a ubytoval se ve svém pokoji. Nezářil novotou, ale co bych za ty prachy chtěl.

Wi-Fi fungovala pouze na recepci. Usadil jsem se tam do pohovky a začal vyřizovat poštu a kontakt s domovem. Najednou ke mně přišlo jakési stvoření, vzdáleně připomínající ženu. Paní byla navíc neskutečně opilá. Něco do mě pořád neodbytně hučela. Jazyk se jí pletl tak, že nebylo možné poznat, zda mluví rusky nebo kazašsky. Se slovy: „Idí damój“ jsem neuspěl. Asertivně jsem se tedy zvedl a šel si sednout ven na lavičku před hotel. Byla vlahá letní noc.

Všiml jsem si, že k hotelu pravidelně přicházejí stále stejné slečny. Občas na mě některá vyzývavě hodila očkem, ale jinak se neprojevovaly. Ani nebyly nijak výstředně oblečené. Za chvíli zase odcházely k blízké frekventované ulici. Občas také přijelo auto, ze kterého zamířil do hotelu evidentně nemanželský pár. Tak to asi bude pravda. Tahle barabizna slouží opravdu i jako hodinový hotel.

Netrvalo to dlouho a objevila se u mě moje stará opilá známá. Znovu začala svoji obehranou nesrozumitelnou písničku. Vrazil jsem jí do ruky nedopitou plechovku piva z protějšího nonstop krámku a utekl zase dovnitř. V recepci jsem v klidu dointernetoval. Babizna se opět objevila ve dveřích. Nechápal jsem, proč jí chlapík z ochranky nevyhodil. Sotva stála na nohou. Rychle jsem tedy zase zmizel ven. Na čerstvém vzduchu jsem si za svitu luny v klidu vypil novou plechovku piva s názvem „Praha“. Oči se mi zavíraly. Zamířil jsem tedy na pokoj. Na svém patře jsem opět spatřil tu neskutečně opilou ženštinu. Právě vcházela do pokoje s nějakým mužem. Zřejmě si nakonec svého zákazníka našla. Ten pán byl asi opravdový labužník.

Po klidné noci v hodinovém hotelu jsem ráno vyrazil do sluncem ozářené metropole budoucnosti. Objevoval jsem ji převážně pěšky. Astana je skutečně velkorysý projekt kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Hlavním městem je od roku 1994, kdy se ještě jmenovala Akmola. V roce 1998 byla přejmenována na Astanu, což v kazaštině znamená „hlavní město“. Metropole ležící uprostřed nekonečné stepi je díky ropným příjmům budována ve velkém stylu podle projektů těch nejrenomovanějších světových architektů. Místo popisu bude asi lepší nechat mluvit fotografie.

Kompletní galerie z Astany zde

Autor: Vladimír Hauk | neděle 16.4.2017 22:42 | karma článku: 16.29 | přečteno: 493x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 2 – Usměvavá Sunny mě ulovila u čínské zdi

"Ahoj, já jsem Sunny. Chceš vidět první pilíř velké čínské zdi? Já tě tam dovedu“. Přinesla mi sushi a tradiční čínský nápoj. „Máme taky beer bar s vlastním pivem“. Zbystřil jsem. Čínský minipivovar? To prolomilo všechny ledy.

28.7.2017 v 8:28 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 210 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 1 - Rozsypaný čaj nebo vlnovky pozpátku. První den v Číně

Malý krůček kupředu, velký skok pro lidstvo. Aneb, nečůrejte nám na podlahu. První čínský a zároveň na dlouho poslední srozumitelný nápis. Tabulka nad pisoárem vybízela pány, aby při své potřebě přistoupili blíže a nečůrali na zem

19.7.2017 v 6:57 | Karma článku: 24.71 | Přečteno: 615 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 19 - Kaňon Čaryn a konec prvního putování. Za obzorem čeká Čína.

Čarokrásný kaňon Čaryn leží na hedvábné stezce v kazašském Ujgursku. Zmenšenina slavného amerického Grand kaňonu se stala nejvýchodnějším místem první části mého putování kolem světa. Čínská hranice je už na dohled.

4.6.2017 v 19:53 | Karma článku: 19.37 | Přečteno: 256 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 18 - Almaty – vůně asijského trhu i sváteční motlitba před mešitou

Zelený Bazar v Almaty. Přehlídka chutí, barev i vůní. Pro místní běžné místo, pro nás vzrušující exotika. Okouzlen ochutnáváním různých dobrot jsem se úplně náhodou později ocitl i na sváteční islámské bohoslužbě.

28.5.2017 v 9:54 | Karma článku: 19.72 | Přečteno: 373 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Marek Síbrt

Příklad z cest: Jak pracujeme se svým potenciálem?

Jaké myšlenky vás napadnou a pronásledují, když cestujete po českých dálnicích poté, co jste se vrátili ze severovýchodní Evropy - z bývalých států Svazu sovětských socialistických republik. A proč je vám z toho smutno.

28.7.2017 v 19:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 2 – Usměvavá Sunny mě ulovila u čínské zdi

"Ahoj, já jsem Sunny. Chceš vidět první pilíř velké čínské zdi? Já tě tam dovedu“. Přinesla mi sushi a tradiční čínský nápoj. „Máme taky beer bar s vlastním pivem“. Zbystřil jsem. Čínský minipivovar? To prolomilo všechny ledy.

28.7.2017 v 8:28 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 210 | Diskuse

Damir Solak

Letní škola obchodního práva v Lublani

Můj blog se pomalu začíná spíš měnit v takový cestovní deníček a dnes jej obohatím o další článek. Tentokrát to bude shrnutí z letní obchodního práva v hlavním městě Slovinska.

27.7.2017 v 20:56 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 162 | Diskuse

Stanislav Wiener

Zemětřesení na Kosu 2017 na vlastní kůži

Na letošní dovolenou jsme se všichni hrozně těšili. V kufru vše možné včetně léků na všechny možné neduhy. Byli jsme připraveni na průjem, zvracení, horečky... Ani ve snu nás ale nenapadlo, že zažijeme zemětřesení.

27.7.2017 v 9:40 | Karma článku: 24.58 | Přečteno: 807 | Diskuse

Aleš Gill

Podněstří - poslední sovětská republika

Kdybych si měl tipnout turisty nejméně navštěvovaný stát Evropy, asi bych zvolil Moldávii. A právě Moldávie skrývá poslední evropskou baštu sovětů, srpů a kladiv: Podněstří. Ruskem podporovanou Podněsterskou Moldavskou Republiku.

26.7.2017 v 8:03 | Karma článku: 18.20 | Přečteno: 809 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 20.01 Průměrná čtenost 550

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Loni jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.