Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 19 - Kaňon Čaryn a konec prvního putování. Za obzorem čeká Čína.

4. 06. 2017 19:53:35
Čarokrásný kaňon Čaryn leží na hedvábné stezce v kazašském Ujgursku. Zmenšenina slavného amerického Grand kaňonu se stala nejvýchodnějším místem první části mého putování kolem světa. Čínská hranice je už na dohled.

Legendární hedvábná stezka. Historická spojnice mezi východem a západem. V Almaty jsem se ocitl na její severní větvi. Seděl jsem v autobuse cestovní kanceláře Voyager a mířil na východ. S cestovkami obvykle nejezdím. V tomhle případě jsem udělal jednodenní výjimku. Kaňon Čaryn leží asi 200 km od města Almaty směrem k čínské hranici. Cesta trvala skoro 4 hodiny s jednou zastávkou. V místě, kde se dříve zastavovaly karavany, byl pramen pitné vody, dvě hospůdky a záchody velmi asijského stylu.

Zájezd vedla zkušená průvodkyně Taťána. Celou cestu poutavě vyprávěla do mikrofonu. O pohoří Ťan Šan a jeho nejvyšších vrcholcích. O starověkých pohřebištích, která jsme míjeli. O Ujgursku a Ujgurech, kteří v této části Kazachstánu žijí. O těstovinách, které z Ujgurska přivezl do Itálie Marco Polo, a které před tím Italové neznali. O polských vesnicích, ve kterých zde žili potomci deportovaných Poláků. Zmínila i starý ujgurský zvyk nechávat otevřený vchod do stavení. A skutečně. Snad všechny domy ve vesnicích měly vrata dokořán. Prý, aby k nim mohlo štěstí. Překvapilo mě, že Táně docela rozumím. Mluvila zřetelnou „kazašskou“ ruštinou

Krajina se měnila. Nekonečná a vyprahlá step se střídala s pustými a suchými horami. Autobus odbočil na prašnou cestu. Za nedlouho jsme zastavili u výchozího stanoviště kaňonu. Pár organizačních a varovných pokynů od Taťány a sestup mohl začít.

Cesta nebyla složitá. Příkrý sráz do kaňonu, a potom stále dolů po stezce, lemované červenými skalami rozličných tvarů. Bizarní scenerie okolních stěn působila impozantně. Naším cílem byla Dolina zámků s divokou řekou Čaryn a rozervanými skalními vrcholky kolem ní. Ty také daly dolině jméno. Nacházelo se zde Eko Centrum, nabízející ubytování v jurtách nebo bungalovech. Byla tu i malá hospůdka s krytým posezením. V rámci dodržování pitného režimu jsem ochutnal pivo s názvem Žiguli.

Účastníci zájezdu se usadili na břehu řeky. Na rozložených dekách si dopřávali odpočinek a lehký piknik z donesených dobrot. I na mě se dostalo. Trojice dívek mi nabídla místo i místní specialitky. Na jídelním lístku byly tradiční koláčky i jiné dobrůtky. Poutníka z ciziny se přece sluší nasytit.

Asi za hodinku zavelela Táňa k návratu. Kromě ruštiny mluvila i plynně anglicky. Chvilku jsme si povídali. Probrali jme rozpad Sovětského Svazu, Československa i další zajímavá témata. Cesta zpět rychle utekla. Vedrem zkolaboval pouze jeden pán. Táňa byla spokojená. Autobus vyrazil jen s půlhodinovým zpožděním.

Poslední pohled na kaňon byl úchvatný. Členitý zářez v rudých skalách topících se v nemilosrdném odpoledním slunci. Na východním obzoru byly vidět tmavé vrcholky hor. Tam někde leží už Čína. Přepadlo mě nostalgické dojetí. Za těmi horami by mělo příště pokračovat moje bláznivé putování.

Autobus dorazil do Almaty po setmění. Do odletu mého letadla zbývalo pár hodin. Přestup v běloruském Minsku a za chvíli jsem spatřil naši matičku stověžatou. Do Pardubic to byl už jen kousek. Ráno jsem byl ještě ve středoasijské stepi a odpoledne si již dopřával jedno orosené v naší malé hospůdce.

Návrat domů je na cestování vždycky to nejkrásnější!

Těm, kteří dočetli až sem mohu prozradit, že cestu přes Čínu mám už za sebou. Vrátil jsem se před dvěma týdny. Trochu se aklimatizuju, zpracuju fotky a vrhnu se do psaní. Byla to fantazie :-)

Kompletní galerie zde:

Autor: Vladimír Hauk | neděle 4.6.2017 19:53 | karma článku: 19.37 | přečteno: 256x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 2 – Usměvavá Sunny mě ulovila u čínské zdi

"Ahoj, já jsem Sunny. Chceš vidět první pilíř velké čínské zdi? Já tě tam dovedu“. Přinesla mi sushi a tradiční čínský nápoj. „Máme taky beer bar s vlastním pivem“. Zbystřil jsem. Čínský minipivovar? To prolomilo všechny ledy.

28.7.2017 v 8:28 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 210 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 1 - Rozsypaný čaj nebo vlnovky pozpátku. První den v Číně

Malý krůček kupředu, velký skok pro lidstvo. Aneb, nečůrejte nám na podlahu. První čínský a zároveň na dlouho poslední srozumitelný nápis. Tabulka nad pisoárem vybízela pány, aby při své potřebě přistoupili blíže a nečůrali na zem

19.7.2017 v 6:57 | Karma článku: 24.71 | Přečteno: 615 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta kolem světa 18 - Almaty – vůně asijského trhu i sváteční motlitba před mešitou

Zelený Bazar v Almaty. Přehlídka chutí, barev i vůní. Pro místní běžné místo, pro nás vzrušující exotika. Okouzlen ochutnáváním různých dobrot jsem se úplně náhodou později ocitl i na sváteční islámské bohoslužbě.

28.5.2017 v 9:54 | Karma článku: 19.72 | Přečteno: 373 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Marek Síbrt

Příklad z cest: Jak pracujeme se svým potenciálem?

Jaké myšlenky vás napadnou a pronásledují, když cestujete po českých dálnicích poté, co jste se vrátili ze severovýchodní Evropy - z bývalých států Svazu sovětských socialistických republik. A proč je vám z toho smutno.

28.7.2017 v 19:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 48 | Diskuse

Vladimír Hauk

Táta v říši středu 2 – Usměvavá Sunny mě ulovila u čínské zdi

"Ahoj, já jsem Sunny. Chceš vidět první pilíř velké čínské zdi? Já tě tam dovedu“. Přinesla mi sushi a tradiční čínský nápoj. „Máme taky beer bar s vlastním pivem“. Zbystřil jsem. Čínský minipivovar? To prolomilo všechny ledy.

28.7.2017 v 8:28 | Karma článku: 16.46 | Přečteno: 210 | Diskuse

Damir Solak

Letní škola obchodního práva v Lublani

Můj blog se pomalu začíná spíš měnit v takový cestovní deníček a dnes jej obohatím o další článek. Tentokrát to bude shrnutí z letní obchodního práva v hlavním městě Slovinska.

27.7.2017 v 20:56 | Karma článku: 4.82 | Přečteno: 162 | Diskuse

Stanislav Wiener

Zemětřesení na Kosu 2017 na vlastní kůži

Na letošní dovolenou jsme se všichni hrozně těšili. V kufru vše možné včetně léků na všechny možné neduhy. Byli jsme připraveni na průjem, zvracení, horečky... Ani ve snu nás ale nenapadlo, že zažijeme zemětřesení.

27.7.2017 v 9:40 | Karma článku: 24.58 | Přečteno: 807 | Diskuse

Aleš Gill

Podněstří - poslední sovětská republika

Kdybych si měl tipnout turisty nejméně navštěvovaný stát Evropy, asi bych zvolil Moldávii. A právě Moldávie skrývá poslední evropskou baštu sovětů, srpů a kladiv: Podněstří. Ruskem podporovanou Podněsterskou Moldavskou Republiku.

26.7.2017 v 8:03 | Karma článku: 18.20 | Přečteno: 809 | Diskuse
Počet článků 21 Celková karma 20.01 Průměrná čtenost 550

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Loni jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.