Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 19 - Kaňon Čaryn a konec prvního putování. Za obzorem čeká Čína.

4. 06. 2017 19:53:35
Čarokrásný kaňon Čaryn leží na hedvábné stezce v kazašském Ujgursku. Zmenšenina slavného amerického Grand kaňonu se stala nejvýchodnějším místem první části mého putování kolem světa. Čínská hranice je už na dohled.

Legendární hedvábná stezka. Historická spojnice mezi východem a západem. V Almaty jsem se ocitl na její severní větvi. Seděl jsem v autobuse cestovní kanceláře Voyager a mířil na východ. S cestovkami obvykle nejezdím. V tomhle případě jsem udělal jednodenní výjimku. Kaňon Čaryn leží asi 200 km od města Almaty směrem k čínské hranici. Cesta trvala skoro 4 hodiny s jednou zastávkou. V místě, kde se dříve zastavovaly karavany, byl pramen pitné vody, dvě hospůdky a záchody velmi asijského stylu.

Zájezd vedla zkušená průvodkyně Taťána. Celou cestu poutavě vyprávěla do mikrofonu. O pohoří Ťan Šan a jeho nejvyšších vrcholcích. O starověkých pohřebištích, která jsme míjeli. O Ujgursku a Ujgurech, kteří v této části Kazachstánu žijí. O těstovinách, které z Ujgurska přivezl do Itálie Marco Polo, a které před tím Italové neznali. O polských vesnicích, ve kterých zde žili potomci deportovaných Poláků. Zmínila i starý ujgurský zvyk nechávat otevřený vchod do stavení. A skutečně. Snad všechny domy ve vesnicích měly vrata dokořán. Prý, aby k nim mohlo štěstí. Překvapilo mě, že Táně docela rozumím. Mluvila zřetelnou „kazašskou“ ruštinou

Krajina se měnila. Nekonečná a vyprahlá step se střídala s pustými a suchými horami. Autobus odbočil na prašnou cestu. Za nedlouho jsme zastavili u výchozího stanoviště kaňonu. Pár organizačních a varovných pokynů od Taťány a sestup mohl začít.

Cesta nebyla složitá. Příkrý sráz do kaňonu, a potom stále dolů po stezce, lemované červenými skalami rozličných tvarů. Bizarní scenerie okolních stěn působila impozantně. Naším cílem byla Dolina zámků s divokou řekou Čaryn a rozervanými skalními vrcholky kolem ní. Ty také daly dolině jméno. Nacházelo se zde Eko Centrum, nabízející ubytování v jurtách nebo bungalovech. Byla tu i malá hospůdka s krytým posezením. V rámci dodržování pitného režimu jsem ochutnal pivo s názvem Žiguli.

Účastníci zájezdu se usadili na břehu řeky. Na rozložených dekách si dopřávali odpočinek a lehký piknik z donesených dobrot. I na mě se dostalo. Trojice dívek mi nabídla místo i místní specialitky. Na jídelním lístku byly tradiční koláčky i jiné dobrůtky. Poutníka z ciziny se přece sluší nasytit.

Asi za hodinku zavelela Táňa k návratu. Kromě ruštiny mluvila i plynně anglicky. Chvilku jsme si povídali. Probrali jme rozpad Sovětského Svazu, Československa i další zajímavá témata. Cesta zpět rychle utekla. Vedrem zkolaboval pouze jeden pán. Táňa byla spokojená. Autobus vyrazil jen s půlhodinovým zpožděním.

Poslední pohled na kaňon byl úchvatný. Členitý zářez v rudých skalách topících se v nemilosrdném odpoledním slunci. Na východním obzoru byly vidět tmavé vrcholky hor. Tam někde leží už Čína. Přepadlo mě nostalgické dojetí. Za těmi horami by mělo příště pokračovat moje bláznivé putování.

Autobus dorazil do Almaty po setmění. Do odletu mého letadla zbývalo pár hodin. Přestup v běloruském Minsku a za chvíli jsem spatřil naši matičku stověžatou. Do Pardubic to byl už jen kousek. Ráno jsem byl ještě ve středoasijské stepi a odpoledne si již dopřával jedno orosené v naší malé hospůdce.

Návrat domů je na cestování vždycky to nejkrásnější!

Těm, kteří dočetli až sem mohu prozradit, že cestu přes Čínu mám už za sebou. Vrátil jsem se před dvěma týdny. Trochu se aklimatizuju, zpracuju fotky a vrhnu se do psaní. Byla to fantazie :-)

Kompletní galerie zde:

Autor: Vladimír Hauk | neděle 4.6.2017 19:53 | karma článku: 23.60 | přečteno: 304x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Po schodech do nebe na nejnebezpečnější stezku světa

Dlážděná cesta - schody - cesta - plošina - delší schody - plošina - ještě delší schody - velkoplošná obrazovka - schody - plošinka - dlouhé schody - prudké schody - strmé schody - nekonečné schody - téměř kolmé schody - vrchol

20.9.2017 v 8:55 | Karma článku: 28.04 | Přečteno: 1053 | Diskuse

Vladimír Hauk

Tři příběhy o hliněných vojáčcích slavné terakotové armády

8000 vojáků z terakotové pálené hlíny. Žádný z nich není stejný. Všichni se od sebe nějak liší. Hlinění koně i vozy. Kde se tady tahle armáda vlastně vzala?

9.9.2017 v 8:15 | Karma článku: 21.61 | Přečteno: 427 | Diskuse

Vladimír Hauk

V Číně jsem pozoroval zvýšený výskyt nové mutace člověka – člověka jednorukého

Mutantů jsem si všiml hned po příletu na letiště v Urumči. Byli všude. Zatímco ve staré dobré Evropě tato mutace postihuje převážně mladší populaci, v Číně je rozšířena napříč všemi generacemi.

27.8.2017 v 8:27 | Karma článku: 37.66 | Přečteno: 6312 | Diskuse

Vladimír Hauk

Tajemství čínské kuchyně

Hlavně dávej pozor na to, co tam budeš jíst...aby ses z toho nepotento..., kdo ví co ti tam všechno strčí pod nos. V tropech buď zvlášť opatrný. Pozor na psy, krysy, brouky, hady a vůbec na všechnu tu havěť, co tam jedí.

15.8.2017 v 8:15 | Karma článku: 26.27 | Přečteno: 1104 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Milan Zajic

Babí léto v Zell am See

Jedno z nejkrásnějších období z celého roku. Slunce příjemně a decentně hřeji, na kopcích už je sníh. Ideální počasí na procházky a zevlování krajinou.

26.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 10.01 | Přečteno: 339 | Diskuse

Eva Tvrdá

Týden slezských měst 3: Východ českého Slezska

Ve východní části českého Slezska leží několik malých měst s podobnou historií: zemědělské vsi se rozrostly díky prudkému průmyslovému rozvoji natolik, že jim byl ve druhé polovině 20. století udělen status města.

26.9.2017 v 10:31 | Karma článku: 10.31 | Přečteno: 223 | Diskuse

Ervín Dostálek

Za "Perlou Sibiře" - na Bajkal 16: S obrázky svatých i Putina u volantu míříme do ARŠANu

Z nádraží bílého mramoru ve Sluďjance "narvanou" maršrutkou přes řeku Irkut do hor Východních Sajan, kde se nachází a těží světle zelený amazonit, tyrkysový lazurit, "hadí" kámen nefrit, s mytím u cisterny napájené horskou říčkou.

26.9.2017 v 7:26 | Karma článku: 6.79 | Přečteno: 91 | Diskuse

Klára Markovičová

Na cestě zapomnění i do snů... loď vždy dopluje do svého přístavu

Má cesta námořníka začala jednoho březnového rána, kdy jsem dorazila do italského přístavu a poprvé jsem vstoupila na loď, jež se na čas stala mým domovem.

25.9.2017 v 12:39 | Karma článku: 8.89 | Přečteno: 289 | Diskuse

Klára Markovičová

Jak se vaří sen

Při mé první plavbě Středomořím jako zaměstnanec jsem poznala mnoho zajímavých a inspirativních lidí.

25.9.2017 v 11:36 | Karma článku: 8.58 | Přečteno: 302 | Diskuse
Počet článků 25 Celková karma 27.75 Průměrná čtenost 851

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Loni jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.