Táta kolem světa 7 - Allah akbar. Není boha kromě Boha a Mohamed je jeho prorok

12. 01. 2017 20:21:09
Jsem snad už ve střední Asii? Nebo jsem se nějakým zázrakem ocitnul v Orientu? Ne! Stále jsem ještě neopustil území křesťansky konzervativního Polska. Najdete tu mešitu i kynuté knedlíky.

Na mém dalším, tentokrát docela krátkém, úseku cesty kolem světa jsem se vezl autem. Z Bialystoku jsme vyrazili v pošmourném dni. Řádně se ochladilo a déšť se střídal s mrholením. K běloruským hranicím to už nebylo daleko. V pohraniční vesničce Bobrowniky jsme odbočili vlevo. Tady je už jenom úzká polorozbitá silnička. Kolem cesty se střídají husté lesy s divokými pastvinami. Minuli jsme jednu farmu, stoprocentně EKO, s rozsáhlým chovem drůbeže a dobytka. Za nedlouho jsme dorazili do malé vesničky s názvem Kruszyniany. Zastavili jsme na štěrkovém parkovišti před malebnou zelenou dřevěnou stavbou, připomínající kostelíček. Dobře rostlý chlapík v roztrhaných montérkách tady právě tlačil kolečko naložené větvemi, suchou trávou a dalším zahradním odpadem. Jeho ostře řezaná snědá tvář měla jasné asijské rysy.

„Chcete se podívat do mešity?“ oslovil nás sám. Ten zelený kostelíček není totiž kostelíček, ale mešita. Potvrzují to půlměsíce na cibulových střechách tří věžiček. „Ano, rádi. Vždyť proto jsme sem přijeli.“

Tak přece je to pravda. V konzervativně až striktně katolickém Polsku žijí již několik set let komunity polských Tatarů, kteří si stále udržují svoji původní islámskou víru. Upřímně musím napsat, že před svoji cestou bych něco takového nečekal. Ale proto přece cestuju, ne?

Chlapík nás poslal podívat se na nedaleký tatarský hřbitov. Jen si prý rychle něco dodělá a potom nám otevře a ukáže mešitu.

Hřbitov byl vzdálený asi 5 minut chůze. Tabulka u vstupu označovala, že se jedná o historickou památku s názvem Muslimský hřbitov v Kruszynianech. Kromě polštiny byl název také v arabštině.

Náhrobní desky hrobů byly vždy označeny půlměsícem s hvězdičkou. Daly se tu nalézt staré z hrubě opracovaných kamenů s téměř již neznatelným popisem, ale také úplně nové z dokonale zpracované žuly. Mezi jmény nechyběla ta tradiční, jako je Mahmed nebo Mustafa. Mě však zaujala jiná věc. Na náhrobcích byla napsaná jména u nichž chybělo datum úmrtí. Dozvěděl jsem se, že toto není tatarský zvyk, ale praxe běžná v celém Polsku. Žijící lidé již mají svá jména na náhrobku a po jejich pohřbu kameník pouze doplní datum úmrtí.

Vrátili jsme se zpět k mešitě. Byla již otevřená. Odložili jsme boty a vstoupili dovnitř. Zde již stálo několik dalších návštěvníků. Náš známý chlapík v roztrhaných montérkách nadšeně přednášel.

První Tataři se dostali na toto území již ve 14.století. Výraznější příliv však nastal o 100 let později. Tatarské oddíly sloužili ve vojsku litevského knížete Witolda. Jako žoldnéři se Tataři účastnili úspěšných bitev proti Řádu německých rytířů. Výměnou dostali zdejší půdu, kde se mohli usadit. V 17. století sloužili v armádě polského krále Jana Sobieského a účastnili se polsko-tureckých válek. Na krátký čas se přidali k Sultánovým vojskům, když nedostali za svoje služby zaplaceno. Po pozdějších vyjednáváních a přísaze věrnosti, byli ale opět zařazeni do polské armády. Významně se podíleli na bitvě u Vídně, kterou rozhodly právě oddíly Jana Sobieskeho. Za svoje služby dostali Tataři půdu hlavně v Litvě a v Grodenské oblasti.

Po první světové válce se ke stávající komunitě připojilo několik set tatarských uprchlíků z nově vznikajícího Sovětského Ruska. V době sovětské okupace na začátku 2.světové války však bylo mnoho Tatarů deportováno do sovětských pracovních táborů. Po válce se polští Tataři rozptýlili do celé země. Pouze ve vesničkách Kruszyniany a Bohoniki zůstaly zachovány historické dřevěné mešity.

Náš chlapík byl znamenitý vypravěč. Přednášku o historii své komunity doplňoval řadou příběhů a legend. Jako správný muslim neopomněl zařadit i povídání o své víře. Islám představil jako náboženství míru a tolerance. S lítostí odsoudil všechna zvěrstva, která se dnes jménem Islámu ve světě páchají. Vysvětlil také pět základních pilířů své víry, které by měl každý muslim dodržovat. Potom představil a popsal zdejší mešitu. Jeden z turistů se jej zeptal, jak je to zde s dodržováním zákazu pití alkoholu. Z rozesmátých úst se mu dostalo odpovědi, že ve zdejším podnebí je to skutečně velmi obtížné. S pocitem zmrzlých bosých nohou a při pohledu na deštivé počasí za oknem jsem se tomu vůbec nedivil.

Pěkně jsme poděkovali za poutavou přednášku, rozloučili se a vyrazili se ohřát do nedaleké restaurace Tatarská Jurta. Horký čaj přišel vhod a po něm pár tradičních tatarských specialit. Excelentní masový piroh mě nadchnul a z tradičních manti se vyklubaly naše staré dobré české kynuté knedlíky. Inu, svět je malý a o náhody tu není nouze.

Oblast na pomezí Polska a Běloruska mapuje turistická stezka nazvaná Szlak Tatarski. Propojuje zdejší nejzajímavější muslimské, katolické i pravoslavné památky. Navíc vede v nádherné divoké krajině, kde lišky skutečně dávají dobrou noc. Ideální tip pro cyklotoulky.

Moje polská část cesty tady končila. Polsko mě překvapilo a jednoznačně obohatilo. Teď však mířím dál na východ do země, která je pro mě skutečným otazníkem.

Celá galerie ke článkuhttp://vladimirhauk.cz/galerie/

Autor: Vladimír Hauk | čtvrtek 12.1.2017 20:21 | karma článku: 25.75 | přečteno: 1477x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Kanibalský mumuland

Papua Nová Guinea je země se špatnou pověstí. K tradicím místních patří MUMU pečeně, která nemá nic společného s kanibalismem a snad ani nikdy neměla. Příběh z cesty, za který vděčím náhodě, která mě poslala na papuánský venkov.

21.12.2023 v 9:10 | Karma článku: 23.01 | Přečteno: 295 | Diskuse

Vladimír Hauk

Vzhůru do země lidojedů

Papua Nová Guinea je země se špatnou pověstí. Do metropole papuánské vysočiny Mount Hagen mě doneslo potetované letadélko. Tržnice, betel, šipky a pašíci. Jak se dostat na papuánský venkov? Snadno! Někdy se věci vyřeší samy...

1.1.2023 v 17:01 | Karma článku: 21.60 | Přečteno: 434 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Žejdlová

Italské Velikonoce? V mých vzpomínkách to jsou přátelé, rodina…a obžerství

I když to obžerství bylo prokládané dlouhými procházkami. Aby nám vytrávilo. A abychom nasbírali ingredience pro další vaření...

27.3.2024 v 14:48 | Karma článku: 19.92 | Přečteno: 487 | Diskuse

Miroslav Semecký

Nacházíte ve Španělsku? Používáte aplikaci Telegram? Zpozorněte!

Oblíbená komunikační aplikace ve Španělsku končí. Bude vypnuta (zablokován přístup) v řádu několika následujících hodin. Soudce Národního soudu Santiago Pedraz vydal rozhodnutí, ve kterém nařizuje mob..

23.3.2024 v 17:51 | Karma článku: 17.13 | Přečteno: 584 | Diskuse

Jan Vaverka

Bolívie - 6. díl: Den v La Pazu

La Paz je město jako žádné jiné. Dvoumilionová aglomerace sahající až nad 4000 metrů nad moře, ulice jsou strmé, propojené lanovkami, a kolem obrovská kulturní a sociální diverzita.

22.3.2024 v 8:20 | Karma článku: 16.58 | Přečteno: 234 | Diskuse

Aleš Gill

Střípky z KLDR - Díl 26. - Návrat do paralelního vesmíru

Jsou to téměř dva roky od mého posledního článku o KLDR, a téměř tři roky od mé druhé cesty za nejželeznější oponu, jakou si lze představit. A protože informací z KLDR je kvůli uzavřené hranici málo, mohli bychom se tam vrátit.

19.3.2024 v 8:52 | Karma článku: 16.05 | Přečteno: 478 | Diskuse

Libor O. Novotný

Víkend na bitevním poli ve Waterloo

Chcete důkladně pochopit politické a společenské souvislosti, které vedly k porážce Napoleona, případně se vžít do bojů rozhodující bitvy u Waterloo? Památník bitvy na jejím původním místě vám to umožní.

18.3.2024 v 15:00 | Karma článku: 13.22 | Přečteno: 207 | Diskuse
Počet článků 58 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 788

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Před pár lety jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně vyrazil.

Cestuju kolem světa na etapy. Pěkně kousek po kousku.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://cestajepribeh.cz

https://www.facebook.com/cestajepribeh/

 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...