Táta kolem světa 16 - Astana – Noc v hodinovém hotelu města budoucnosti
Z astanského nádraží jsem večerními ulicemi dokráčel k objednanému hotelu. Oprýskaná budova, zastrčená mezi dalšími bloky domů, připomínala omšelou studentskou kolej. Z bookingu občas nepoznáte, jak vaše ubytování nakonec bude vypadat. Zvláště, když potřebujete držet cestovní rozpočet. Recepce vypadala docela slušně. Kromě recepční tu byl i chlapík, který sledoval záběry z kamer na každém patře. Mrknul jsem na ceník položený na pultu. Všechno bylo v pořádku. Noc zde skutečně stála 5 500,Tenge, což byly necelé čtyři stovky. Pak jsem si ale všiml dalších cen v ceníku: 1 hodina za 2 000, 2 hodiny za 3 000. Co to je? Jsem snad v hodinovém hotelu? Rozhlédnul jsem se kolem. Ve vestibulu chodili důchodci a běhaly tu i malé děti. Pustil jsem to z hlavy a ubytoval se ve svém pokoji. Nezářil novotou, ale co bych za ty prachy chtěl.
Wi-Fi fungovala pouze na recepci. Usadil jsem se tam do pohovky a začal vyřizovat poštu a kontakt s domovem. Najednou ke mně přišlo jakési stvoření, vzdáleně připomínající ženu. Paní byla navíc neskutečně opilá. Něco do mě pořád neodbytně hučela. Jazyk se jí pletl tak, že nebylo možné poznat, zda mluví rusky nebo kazašsky. Se slovy: „Idí damój“ jsem neuspěl. Asertivně jsem se tedy zvedl a šel si sednout ven na lavičku před hotel. Byla vlahá letní noc.
Všiml jsem si, že k hotelu pravidelně přicházejí stále stejné slečny. Občas na mě některá vyzývavě hodila očkem, ale jinak se neprojevovaly. Ani nebyly nijak výstředně oblečené. Za chvíli zase odcházely k blízké frekventované ulici. Občas také přijelo auto, ze kterého zamířil do hotelu evidentně nemanželský pár. Tak to asi bude pravda. Tahle barabizna slouží opravdu i jako hodinový hotel.
Netrvalo to dlouho a objevila se u mě moje stará opilá známá. Znovu začala svoji obehranou nesrozumitelnou písničku. Vrazil jsem jí do ruky nedopitou plechovku piva z protějšího nonstop krámku a utekl zase dovnitř. V recepci jsem v klidu dointernetoval. Babizna se opět objevila ve dveřích. Nechápal jsem, proč jí chlapík z ochranky nevyhodil. Sotva stála na nohou. Rychle jsem tedy zase zmizel ven. Na čerstvém vzduchu jsem si za svitu luny v klidu vypil novou plechovku piva s názvem „Praha“. Oči se mi zavíraly. Zamířil jsem tedy na pokoj. Na svém patře jsem opět spatřil tu neskutečně opilou ženštinu. Právě vcházela do pokoje s nějakým mužem. Zřejmě si nakonec svého zákazníka našla. Ten pán byl asi opravdový labužník.
Po klidné noci v hodinovém hotelu jsem ráno vyrazil do sluncem ozářené metropole budoucnosti. Objevoval jsem ji převážně pěšky. Astana je skutečně velkorysý projekt kazašského prezidenta Nursultana Nazarbajeva. Hlavním městem je od roku 1994, kdy se ještě jmenovala Akmola. V roce 1998 byla přejmenována na Astanu, což v kazaštině znamená „hlavní město“. Metropole ležící uprostřed nekonečné stepi je díky ropným příjmům budována ve velkém stylu podle projektů těch nejrenomovanějších světových architektů. Místo popisu bude asi lepší nechat mluvit fotografie.
Vladimír Hauk
Kanibalský mumuland
Papua Nová Guinea je země se špatnou pověstí. K tradicím místních patří MUMU pečeně, která nemá nic společného s kanibalismem a snad ani nikdy neměla. Příběh z cesty, za který vděčím náhodě, která mě poslala na papuánský venkov.
Vladimír Hauk
Vzhůru do země lidojedů
Papua Nová Guinea je země se špatnou pověstí. Do metropole papuánské vysočiny Mount Hagen mě doneslo potetované letadélko. Tržnice, betel, šipky a pašíci. Jak se dostat na papuánský venkov? Snadno! Někdy se věci vyřeší samy...
Vladimír Hauk
Filipínský Amor střílí bez varování
Kamarádky ze Samaru pro mě připravily cestu na rajský ostrůvek s noclehem u Amora, výlet k bizarním skalním útvarům i dovádění v korálovém moři. Tam mít tak baráček. Jenže to bych se tam musel nejdřív oženit (pokračování příběhu)
Vladimír Hauk
Modré oči? Tak to bych si dala říct!
Na Filipínách jsem se řízením osudu a náhody dostal do ženského kolektivu. Navštívil jsem venkovskou školu, vyzkoušel karaoke a pochopil, jak to mají filipínské ženy s muži ze západu.
Vladimír Hauk
Z Lapu Lapu na Lapu Lapu – první 2 filipínské dny
První 2dny na Filipínách jsem neměl plán. Rozmýšlel jsem se, zda zůstat na ostrově Cebu, či přeplout na protější Bohol? Nebo nic neřešit, nechat jen tak plynout čas a nasávat atmosféru nové země? Byly to 2 krásné, nic neřešící dny
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Chtěl se odpálit během olympiády v Paříži. Ve Francii zatkli 16letého hocha
Kriminalisté ve Francii v úterý zadrželi 16letého mladíka francouzské národnosti, který na...
Odpuzující. Strašit migrací je tak jednoduché, kritizoval Babiše ministr
Ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) v CNN Prima News vyčetl Andreji Babišovi...
Ukrajinci v branném věku budou moci získat pas jen ve vlasti, rozhodl Kyjev
Ukrajinská vláda přijala rozhodnutí, podle něhož muži ve věku od 18 do 60 let budou moci získat...
Biskupové se distancovali od Zemanovy akce v Arcibiskupském paláci
Pražský arcibiskup Jan Graubner se distancoval od akce, při které byla minulý týden v...
Samoživitelka skončila v nemocnici a čtvrt roku nemohla pracovat
Téměř deset miliard korun – tolik jen za loňský rok poslaly pojišťovny lidem za úrazy, závažná onemocnění či úmrtí. Životní pojištění pomohlo za...
- Počet článků 58
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 835x
Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Před pár lety jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně vyrazil.
Cestuju kolem světa na etapy. Pěkně kousek po kousku.
Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://cestajepribeh.cz
https://www.facebook.com/cestajepribeh/