Vladimír Hauk
Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Před pár lety jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně vyrazil.
Cestuju kolem světa na etapy. Pěkně kousek po kousku.
Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://cestajepribeh.cz
https://www.facebook.com/cestajepribeh/
- Počet článků 58
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 835x
Seznam rubrik
Vladimír Hauk
Štědrý den v autobusu plném zelí. K Mekongu s tajfunem v zádech.
Noc na pryčně vietnamského vlaku byla za námi. Autobus do Laosu byl plný zelí a mrkve. Tajfun bičoval vietnamsko-laoskou hranici. V údolí řeky Mekong už byl klid a mír. Štědrý den i večer s asijskou příchutí.
Vladimír Hauk
Hanoj není pro pěšáky. Její duch vás ale pohltí.
Stará Hanoj je bludiště úzkých uliček a skrytých průchodů. Všude plno lidí, kol, skútrů i aut. Musíte být stále ve střehu. Jsou zde však i místa, kde lze najít klid, mír a ticho. Nejlepší jsou ale hanojské úsměvy. A káva
Vladimír Hauk
Cesta do ráje je trnitá, ale stojí za to (Táta kolem světa 31)
Ha Long Bay je vietnamský turistický ráj. Vidět jej z nadhledu však není zadarmo. Musíte prolézt tmavou dírou, uplatit čarodějnici, překonat trojhlavého psa, přelézt plot, zdolat prudký svah a trnitou džungli. Ale stojí to za to.
Vladimír Hauk
Psy jíme, co je na tom divného? Malé ohlédnutí za Čínou.
Nanning byl posledním místem mojí čínské cesty. Město samotné příliš zajímavé není. O to zajímavější byla diskuze s mojí kamarádkou a couchsurfingovou hostitelkou Ying. Mimo jiné i o psech na jídelníčku.
Vladimír Hauk
Mrtvá sezóna u Jihočínského moře
Překročil jsem Obratník Raka. Po 12 000 km jsem narazil na něco, na co jsem dříve nebo později narazit musel. Vzduch 30, voda 30. Co si přát víc. V půlce května tu ale byla mrtvá sezóna.
Vladimír Hauk
S Mel na skútru jsme objevili zapomenuté čínské město
Mel učí v Guilinu angličtinu. Výlet na skútru byl její nápad. Nadšeně jsem souhlasil. Po cestě do středověkého města Daxu jsme zabloudili. Náhodou jsme tak objevili ruiny města jiného. S tajemným názvem Xiong Cun.
Vladimír Hauk
Horkýže Slíže dobyli čínský venkov
Dotlačil jsem píchlé kolo do hostelu. S oroseným čelem jsem si objednal pivo a usadil se u stolku. Najednou se z reproduktorů ozvalo: „Ležet na lehááátku, doma na lehááátku“. Chvíli jsem zíral s otevřenou pusou.
Vladimír Hauk
Čínské století páry jsem o chlup prošvihnul
V Číně jezdí parní vlaky. V každém vagónu je samovar s horkou vodou. Tahle informace z nějakého starého článku mi utkvěla v paměti. V Xianu jsem nastoupil do vláčku, který se parnímu moc nepodobal. Vlastně ano. Samovar tu byl :-)
Vladimír Hauk
Po schodech do nebe na nejnebezpečnější stezku světa
Dlážděná cesta - schody - cesta - plošina - delší schody - plošina - ještě delší schody - velkoplošná obrazovka - schody - plošinka - dlouhé schody - prudké schody - strmé schody - nekonečné schody - téměř kolmé schody - vrchol
Vladimír Hauk
Tři příběhy o hliněných vojáčcích slavné terakotové armády
8000 vojáků z terakotové pálené hlíny. Žádný z nich není stejný. Všichni se od sebe nějak liší. Hlinění koně i vozy. Kde se tady tahle armáda vlastně vzala?
Vladimír Hauk
V Číně jsem pozoroval zvýšený výskyt nové mutace člověka – člověka jednorukého
Mutantů jsem si všiml hned po příletu na letiště v Urumči. Byli všude. Zatímco ve staré dobré Evropě tato mutace postihuje převážně mladší populaci, v Číně je rozšířena napříč všemi generacemi.
Vladimír Hauk
Tajemství čínské kuchyně
Hlavně dávej pozor na to, co tam budeš jíst...aby ses z toho nepotento..., kdo ví co ti tam všechno strčí pod nos. V tropech buď zvlášť opatrný. Pozor na psy, krysy, brouky, hady a vůbec na všechnu tu havěť, co tam jedí.
Vladimír Hauk
Táta v říši středu 2 – Usměvavá Sunny mě ulovila u čínské zdi
"Ahoj, já jsem Sunny. Chceš vidět první pilíř velké čínské zdi? Já tě tam dovedu“. Přinesla mi sushi a tradiční čínský nápoj. „Máme taky beer bar s vlastním pivem“. Zbystřil jsem. Čínský minipivovar? To prolomilo všechny ledy.
Vladimír Hauk
Táta v říši středu 1 - Rozsypaný čaj nebo vlnovky pozpátku. První den v Číně
Malý krůček kupředu, velký skok pro lidstvo. Aneb, nečůrejte nám na podlahu. První čínský a zároveň na dlouho poslední srozumitelný nápis. Tabulka nad pisoárem vybízela pány, aby při své potřebě přistoupili blíže a nečůrali na zem
Vladimír Hauk
Táta kolem světa 19 - Kaňon Čaryn a konec prvního putování. Za obzorem čeká Čína.
Čarokrásný kaňon Čaryn leží na hedvábné stezce v kazašském Ujgursku. Zmenšenina slavného amerického Grand kaňonu se stala nejvýchodnějším místem první části mého putování kolem světa. Čínská hranice je už na dohled.
Vladimír Hauk
Táta kolem světa 18 - Almaty – vůně asijského trhu i sváteční motlitba před mešitou
Zelený Bazar v Almaty. Přehlídka chutí, barev i vůní. Pro místní běžné místo, pro nás vzrušující exotika. Okouzlen ochutnáváním různých dobrot jsem se úplně náhodou později ocitl i na sváteční islámské bohoslužbě.
Vladimír Hauk
Táta kolem světa 17 - Ťan Šan, nebeské hory s českou stopou
Dosáhnul jsem kóty 3 200m n/m. Lanovkou, což je trošku srabárna. Ale nejsem na horské expedici. Ve vrcholovém baru jsem narazil na reklamu Karlovarské Becherovky. Česká stopa je prostě všude. Pan prezident by měl radost :-)
Vladimír Hauk
Táta kolem světa 16 - Astana – Noc v hodinovém hotelu města budoucnosti
Astana žije světovou výstavou Expo 2017 – Future Energy. Prezentuje se, jako město budoucnosti. Mě však přivítala hotelem, kde se provozuje řemeslo z té nejhlubší minulosti.
Vladimír Hauk
Táta kolem světa 15 - První kontakt s Kazachstánem
Kazachstán mě přivítal oroseným pivem s nápisem: „Český Džbánek – živá česká tradice.“ K tomu jsem navíc dostal perfektně opečený šašlik. Řekl bych, že to bylo lepší, než „Chléb a sůl“.
Vladimír Hauk
Táta kolem světa 14 - Ural, jednou nohou v Evropě, druhou v Asii
Toulal jsem se po hřbetu kontinentů. Chvilku jsem byl v Evropě, chvilku v Asii. V mezikontinentálním rozpoložení jsem si vzpomněl na největšího Čecha Járu Cimrmana. Inspirovalo mě to natolik, že jsem natočil speciální video :-)
Vladimír Hauk
Táta kolem světa 13 – Zlatousť, zapomenuté místo pod Uralem
Nejdojemnější příběh z cesty jsem zažil právě tady! Ve městě s malebným názvem a s nádhernou kulisou jižního Uralu. Ve městě, kde se tak trochu zastavil čas.
Vladimír Hauk
Táta kolem světa 12 – Ufa, metropole Baškortostánu a konce Evropy
Prosím, jak se dostanu k Ruskému kolu? Kam? K Ruskému kolu. Čemu, nerozumím? No, k takovému velikému kolu s kabinkami, co je z něho výhled do okolí. Vy myslíte ke Kolesu rozhlyda? Tak to je tudy. Ale proč tomu říkáte Ruské kolo?
Vladimír Hauk
Táta kolem světa 11 – Jak jsem potkal Ježíše Krista v kazaňské mešitě
Mluvím snad tatarsky? Tuhle hlášku občas použijeme, když nás někdo nevnímá. Až do loňska jsem netušil, jak taková tatarština skutečně zní. Rachim integez Kazanga! Vítejte v Kazani!
Vladimír Hauk
Táta kolem světa 10 – Moskva, výstavní kráska s nosánkem trošku nahoru
Jak na mě zapůsobila Moskva? Nejprve se mi chtělo napsat něco ve smyslu, že je to luxusní výkladní skříň kapitalismu. Pak mi to přišlo jako hloupé klišé a zkusil jsem to jinak. Dost možná ještě hloupěji :-)
Vladimír Hauk
Táta kolem světa 9 – Minsk, bílá metropole Běloruska
Zaplatíte dva rubly a zpátky vám vrátí tisíc. Zázrak? Ne, to jen Bělorusové škrtali 4 nuly na bankovkách. Zažít lze i letní bruslení v nákupní galerii nebo potkat Lenina s osahaným nosem.
| předchozí | 1 2 3 | další |
