Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 2 - kudy tudy do světa?

26. 12. 2016 16:56:09
Rozhodnout se pro cestu kolem světa je jedna věc, ale určit směr, kterým vyrazit, je tak trochu oříšek. Rozhodně na východ, v tom jsem měl jasno. Přímo na východ to nejde kvůli ukrajinské válce. Takže tedy jihem nebo severem?

Pro svůj plán cesty kolem světa jsem měl původně vybranou klasickou jižní trasu. Přes Balkán, Turecko a Írán. Jako cíl první etapy se mi na mapě zalíbila kazašská Almaty téměř již na hranici s Čínou. Vzdáleností odpovídala mému určenému času a je odtud dobré letecké spojení zpět do Evropy. Navíc je zde ideální možnost pokračovat ve druhé etapě dál přes Čínu do jihovýchodní Asie. Po cestě jižní trasou bych se mohl zastavit v Arménii s jejími slavnými křesťanskými kláštery, přičichnout k perské starověké i novější islámské historii v Íránu nebo navštívit slavný uzbecký Samarkand. V Turecku jsem už kdysi cestoval, ale určitě bych našel spoustu zajímavých míst, kde jsem ještě nebyl. Samozřejmě bych neopomněl můj milovaný Balkán s Bulharskem či Srbskem. Tahle trasa se mi zdála kulturně nádherně barevná. Křesťanské země, islámské země i nespočet historicky významných míst.

Ale ouvej. Kromě Kyrgyzstánu potřebujeme do všech středoasijských zemí víza. To by ještě nebylo to nejhorší. Problém je, že jedinou z těchto zemí, která má u nás ambasádu je Kazachstán. Na zařizování víz ve Vídni jsem neměl chuť, čas a ani náladu. Budu muset jet jinudy. Co to třeba v Turecku zatočit do Gruzie, překročit Kavkaz a střihnout to přes Čečnu a Rusko do Kazachstánu tudy? Nebo jet vyloženě severní trasou přes Polsko, Bělorusko a Rusko rovnou?

Severní varianta se mi moc nezamlouvala. Připadala mi příliš jednotvárná, kde dlouhou dobu bude stejná křesťanská kultura. Pouze se změní z katolické na pravoslavnou. Když jsem se však na tuto možnost podíval podrobněji došlo mi, jak hluboce jsem se mýlil v představě, že Rusko je stále jenom Rusko. Zjistil jsem, že na této trase jsou země, o kterých nemám ani ponětí, že křesťanská kultura se tady střídá s islámskou možná ještě častěji, než v případě trasy jižní. Že existují země, jako je Tatarstán nebo Baškortostán. V životě by mě také nenapadlo, že na první mešitu narazím už ve striktně katolickém Polsku u polských Tatarů. Koneckonců i Bělorusko je taková malá záhada. Země tak blízká a přesto o ni vlastně vůbec nic nevíme. Jak to tam asi vypadá? Lákalo mě samozřejmě také Rusko svojí nekonečnou rozlohou a představami o nespoutané přírodě. Podaří se mi třeba nahlédnout i do ruské duše? A co takový Kazachstán? Je Astana skutečně tou supermoderní metropolí známou z mnoha fotek?

Zkrátka, čím více jsem tuhle severní variantu zkoumal, tím více mě přitahovala. Bylo rozhodnuto.

Pojedu přes Polsko, Bělorusko, Rusko, Tatarstán, Baškortostán a Kazachstán.

V příštím článku už konečně vyrazím :-)

Autor: Vladimír Hauk | pondělí 26.12.2016 16:56 | karma článku: 16.31 | přečteno: 361x

Další články blogera

Vladimír Hauk

S Mel na skútru jsme objevili zapomenuté čínské město

Mel učí v Guilinu angličtinu. Výlet na skútru byl její nápad. Nadšeně jsem souhlasil. Po cestě do středověkého města Daxu jsme zabloudili. Náhodou jsme tak objevili ruiny města jiného. S tajemným názvem Xiong Cun.

21.11.2017 v 19:36 | Karma článku: 11.92 | Přečteno: 186 | Diskuse

Vladimír Hauk

Horkýže Slíže dobyli čínský venkov

Dotlačil jsem píchlé kolo do hostelu. S oroseným čelem jsem si objednal pivo a usadil se u stolku. Najednou se z reproduktorů ozvalo: „Ležet na lehááátku, doma na lehááátku“. Chvíli jsem zíral s otevřenou pusou.

12.11.2017 v 18:51 | Karma článku: 30.87 | Přečteno: 1573 | Diskuse

Vladimír Hauk

Čínské století páry jsem o chlup prošvihnul

V Číně jezdí parní vlaky. V každém vagónu je samovar s horkou vodou. Tahle informace z nějakého starého článku mi utkvěla v paměti. V Xianu jsem nastoupil do vláčku, který se parnímu moc nepodobal. Vlastně ano. Samovar tu byl :-)

9.11.2017 v 19:51 | Karma článku: 25.04 | Přečteno: 550 | Diskuse

Vladimír Hauk

Po schodech do nebe na nejnebezpečnější stezku světa

Dlážděná cesta - schody - cesta - plošina - delší schody - plošina - ještě delší schody - velkoplošná obrazovka - schody - plošinka - dlouhé schody - prudké schody - strmé schody - nekonečné schody - téměř kolmé schody - vrchol

20.9.2017 v 8:55 | Karma článku: 30.32 | Přečteno: 1274 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Maceček

Srí Lanka - ráj a peklo...část 1

Jedu s mým mladším bratrem vstříc dobrodužstvím začínajícího podnikatele do země, kterou vyhledává více a více evropanů a stále voní skutečnou exotikou nezkaženou masovým turismem... Life is holiday PART 1.

21.11.2017 v 22:00 | Karma článku: 6.34 | Přečteno: 163 | Diskuse

Vladimír Hauk

S Mel na skútru jsme objevili zapomenuté čínské město

Mel učí v Guilinu angličtinu. Výlet na skútru byl její nápad. Nadšeně jsem souhlasil. Po cestě do středověkého města Daxu jsme zabloudili. Náhodou jsme tak objevili ruiny města jiného. S tajemným názvem Xiong Cun.

21.11.2017 v 19:36 | Karma článku: 11.92 | Přečteno: 186 | Diskuse

Milan Zajic

Když je neslunečno .....

Většinou jsem dávat fotografie, na kterých září slunce, obloha je modrá, květiny kvetou, nebo bělostný sníh září. Ale každý den zde není zalitý sluncem .......

21.11.2017 v 9:05 | Karma článku: 6.85 | Přečteno: 123 | Diskuse

Veronika Klesnilová

Ze života letušky

Za chvíli bychom měli startovat. Očima automaticky projíždím kabinu před sebou. Jedna rodinka s dítětem,...

21.11.2017 v 8:26 | Karma článku: 27.80 | Přečteno: 3489 | Diskuse

Vojtěch Marek

17 000 km stopem domů z Kamčatky V

Putování jednoho kluka od Pardubic z Kamčatky domů. Stopem. Z Kamčatky přes celou Sibiř, Ural až do Archangelsku. A pak přes Petrohrad a Ukrajinu domů.

21.11.2017 v 7:22 | Karma článku: 19.57 | Přečteno: 392 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 24.54 Průměrná čtenost 863

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Loni jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.