Táta kolem světa 2 - kudy tudy do světa?

Rozhodnout se pro cestu kolem světa je jedna věc, ale určit směr, kterým vyrazit, je tak trochu oříšek. Rozhodně na východ, v tom jsem měl jasno. Přímo na východ to nejde kvůli ukrajinské válce. Takže tedy jihem nebo severem?

Pro svůj plán cesty kolem světa jsem měl původně vybranou klasickou jižní trasu. Přes Balkán, Turecko a Írán. Jako cíl první etapy se mi na mapě zalíbila kazašská Almaty téměř již na hranici s Čínou. Vzdáleností odpovídala mému určenému času a je odtud dobré letecké spojení zpět do Evropy. Navíc je zde ideální možnost pokračovat ve druhé etapě dál přes Čínu do jihovýchodní Asie. Po cestě jižní trasou bych se mohl zastavit v Arménii s jejími slavnými křesťanskými kláštery, přičichnout k perské starověké i novější islámské historii v Íránu nebo navštívit slavný uzbecký Samarkand. V Turecku jsem už kdysi cestoval, ale určitě bych našel spoustu zajímavých míst, kde jsem ještě nebyl. Samozřejmě bych neopomněl můj milovaný Balkán s Bulharskem či Srbskem. Tahle trasa se mi zdála kulturně nádherně barevná. Křesťanské země, islámské země i nespočet historicky významných míst.

Ale ouvej. Kromě Kyrgyzstánu potřebujeme do všech středoasijských zemí víza. To by ještě nebylo to nejhorší. Problém je, že jedinou z těchto zemí, která má u nás ambasádu je Kazachstán. Na zařizování víz ve Vídni jsem neměl chuť, čas a ani náladu. Budu muset jet jinudy. Co to třeba v Turecku zatočit do Gruzie, překročit Kavkaz a střihnout to přes Čečnu a Rusko do Kazachstánu tudy? Nebo jet vyloženě severní trasou přes Polsko, Bělorusko a Rusko rovnou?

Severní varianta se mi moc nezamlouvala. Připadala mi příliš jednotvárná, kde dlouhou dobu bude stejná křesťanská kultura. Pouze se změní z katolické na pravoslavnou. Když jsem se však na tuto možnost podíval podrobněji došlo mi, jak hluboce jsem se mýlil v představě, že Rusko je stále jenom Rusko. Zjistil jsem, že na této trase jsou země, o kterých nemám ani ponětí, že křesťanská kultura se tady střídá s islámskou možná ještě častěji, než v případě trasy jižní. Že existují země, jako je Tatarstán nebo Baškortostán. V životě by mě také nenapadlo, že na první mešitu narazím už ve striktně katolickém Polsku u polských Tatarů. Koneckonců i Bělorusko je taková malá záhada. Země tak blízká a přesto o ni vlastně vůbec nic nevíme. Jak to tam asi vypadá? Lákalo mě samozřejmě také Rusko svojí nekonečnou rozlohou a představami o nespoutané přírodě. Podaří se mi třeba nahlédnout i do ruské duše? A co takový Kazachstán? Je Astana skutečně tou supermoderní metropolí známou z mnoha fotek?

Zkrátka, čím více jsem tuhle severní variantu zkoumal, tím více mě přitahovala. Bylo rozhodnuto.

Pojedu přes Polsko, Bělorusko, Rusko, Tatarstán, Baškortostán a Kazachstán.

V příštím článku už konečně vyrazím :-)