Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Táta kolem světa 19 - Kaňon Čaryn a konec prvního putování. Za obzorem čeká Čína.

4. 06. 2017 19:53:35
Čarokrásný kaňon Čaryn leží na hedvábné stezce v kazašském Ujgursku. Zmenšenina slavného amerického Grand kaňonu se stala nejvýchodnějším místem první části mého putování kolem světa. Čínská hranice je už na dohled.

Legendární hedvábná stezka. Historická spojnice mezi východem a západem. V Almaty jsem se ocitl na její severní větvi. Seděl jsem v autobuse cestovní kanceláře Voyager a mířil na východ. S cestovkami obvykle nejezdím. V tomhle případě jsem udělal jednodenní výjimku. Kaňon Čaryn leží asi 200 km od města Almaty směrem k čínské hranici. Cesta trvala skoro 4 hodiny s jednou zastávkou. V místě, kde se dříve zastavovaly karavany, byl pramen pitné vody, dvě hospůdky a záchody velmi asijského stylu.

Zájezd vedla zkušená průvodkyně Taťána. Celou cestu poutavě vyprávěla do mikrofonu. O pohoří Ťan Šan a jeho nejvyšších vrcholcích. O starověkých pohřebištích, která jsme míjeli. O Ujgursku a Ujgurech, kteří v této části Kazachstánu žijí. O těstovinách, které z Ujgurska přivezl do Itálie Marco Polo, a které před tím Italové neznali. O polských vesnicích, ve kterých zde žili potomci deportovaných Poláků. Zmínila i starý ujgurský zvyk nechávat otevřený vchod do stavení. A skutečně. Snad všechny domy ve vesnicích měly vrata dokořán. Prý, aby k nim mohlo štěstí. Překvapilo mě, že Táně docela rozumím. Mluvila zřetelnou „kazašskou“ ruštinou

Krajina se měnila. Nekonečná a vyprahlá step se střídala s pustými a suchými horami. Autobus odbočil na prašnou cestu. Za nedlouho jsme zastavili u výchozího stanoviště kaňonu. Pár organizačních a varovných pokynů od Taťány a sestup mohl začít.

Cesta nebyla složitá. Příkrý sráz do kaňonu, a potom stále dolů po stezce, lemované červenými skalami rozličných tvarů. Bizarní scenerie okolních stěn působila impozantně. Naším cílem byla Dolina zámků s divokou řekou Čaryn a rozervanými skalními vrcholky kolem ní. Ty také daly dolině jméno. Nacházelo se zde Eko Centrum, nabízející ubytování v jurtách nebo bungalovech. Byla tu i malá hospůdka s krytým posezením. V rámci dodržování pitného režimu jsem ochutnal pivo s názvem Žiguli.

Účastníci zájezdu se usadili na břehu řeky. Na rozložených dekách si dopřávali odpočinek a lehký piknik z donesených dobrot. I na mě se dostalo. Trojice dívek mi nabídla místo i místní specialitky. Na jídelním lístku byly tradiční koláčky i jiné dobrůtky. Poutníka z ciziny se přece sluší nasytit.

Asi za hodinku zavelela Táňa k návratu. Kromě ruštiny mluvila i plynně anglicky. Chvilku jsme si povídali. Probrali jme rozpad Sovětského Svazu, Československa i další zajímavá témata. Cesta zpět rychle utekla. Vedrem zkolaboval pouze jeden pán. Táňa byla spokojená. Autobus vyrazil jen s půlhodinovým zpožděním.

Poslední pohled na kaňon byl úchvatný. Členitý zářez v rudých skalách topících se v nemilosrdném odpoledním slunci. Na východním obzoru byly vidět tmavé vrcholky hor. Tam někde leží už Čína. Přepadlo mě nostalgické dojetí. Za těmi horami by mělo příště pokračovat moje bláznivé putování.

Autobus dorazil do Almaty po setmění. Do odletu mého letadla zbývalo pár hodin. Přestup v běloruském Minsku a za chvíli jsem spatřil naši matičku stověžatou. Do Pardubic to byl už jen kousek. Ráno jsem byl ještě ve středoasijské stepi a odpoledne si již dopřával jedno orosené v naší malé hospůdce.

Návrat domů je na cestování vždycky to nejkrásnější!

Těm, kteří dočetli až sem mohu prozradit, že cestu přes Čínu mám už za sebou. Vrátil jsem se před dvěma týdny. Trochu se aklimatizuju, zpracuju fotky a vrhnu se do psaní. Byla to fantazie :-)

Kompletní galerie zde:

Autor: Vladimír Hauk | neděle 4.6.2017 19:53 | karma článku: 23.93 | přečteno: 314x

Další články blogera

Vladimír Hauk

S Mel na skútru jsme objevili zapomenuté čínské město

Mel učí v Guilinu angličtinu. Výlet na skútru byl její nápad. Nadšeně jsem souhlasil. Po cestě do středověkého města Daxu jsme zabloudili. Náhodou jsme tak objevili ruiny města jiného. S tajemným názvem Xiong Cun.

21.11.2017 v 19:36 | Karma článku: 11.92 | Přečteno: 184 | Diskuse

Vladimír Hauk

Horkýže Slíže dobyli čínský venkov

Dotlačil jsem píchlé kolo do hostelu. S oroseným čelem jsem si objednal pivo a usadil se u stolku. Najednou se z reproduktorů ozvalo: „Ležet na lehááátku, doma na lehááátku“. Chvíli jsem zíral s otevřenou pusou.

12.11.2017 v 18:51 | Karma článku: 30.87 | Přečteno: 1573 | Diskuse

Vladimír Hauk

Čínské století páry jsem o chlup prošvihnul

V Číně jezdí parní vlaky. V každém vagónu je samovar s horkou vodou. Tahle informace z nějakého starého článku mi utkvěla v paměti. V Xianu jsem nastoupil do vláčku, který se parnímu moc nepodobal. Vlastně ano. Samovar tu byl :-)

9.11.2017 v 19:51 | Karma článku: 25.04 | Přečteno: 550 | Diskuse

Vladimír Hauk

Po schodech do nebe na nejnebezpečnější stezku světa

Dlážděná cesta - schody - cesta - plošina - delší schody - plošina - ještě delší schody - velkoplošná obrazovka - schody - plošinka - dlouhé schody - prudké schody - strmé schody - nekonečné schody - téměř kolmé schody - vrchol

20.9.2017 v 8:55 | Karma článku: 30.32 | Přečteno: 1274 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Jan Maceček

Srí Lanka - ráj a peklo...část 1

Jedu s mým mladším bratrem vstříc dobrodužstvím začínajícího podnikatele do země, kterou vyhledává více a více evropanů a stále voní skutečnou exotikou nezkaženou masovým turismem... Life is holiday PART 1.

21.11.2017 v 22:00 | Karma článku: 6.34 | Přečteno: 157 | Diskuse

Vladimír Hauk

S Mel na skútru jsme objevili zapomenuté čínské město

Mel učí v Guilinu angličtinu. Výlet na skútru byl její nápad. Nadšeně jsem souhlasil. Po cestě do středověkého města Daxu jsme zabloudili. Náhodou jsme tak objevili ruiny města jiného. S tajemným názvem Xiong Cun.

21.11.2017 v 19:36 | Karma článku: 11.92 | Přečteno: 184 | Diskuse

Milan Zajic

Když je neslunečno .....

Většinou jsem dávat fotografie, na kterých září slunce, obloha je modrá, květiny kvetou, nebo bělostný sníh září. Ale každý den zde není zalitý sluncem .......

21.11.2017 v 9:05 | Karma článku: 6.85 | Přečteno: 123 | Diskuse

Veronika Klesnilová

Ze života letušky

Za chvíli bychom měli startovat. Očima automaticky projíždím kabinu před sebou. Jedna rodinka s dítětem,...

21.11.2017 v 8:26 | Karma článku: 27.80 | Přečteno: 3488 | Diskuse

Vojtěch Marek

17 000 km stopem domů z Kamčatky V

Putování jednoho kluka od Pardubic z Kamčatky domů. Stopem. Z Kamčatky přes celou Sibiř, Ural až do Archangelsku. A pak přes Petrohrad a Ukrajinu domů.

21.11.2017 v 7:22 | Karma článku: 19.57 | Přečteno: 392 | Diskuse
Počet článků 28 Celková karma 24.54 Průměrná čtenost 862

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Loni jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.