2 dny v multikulturním kotli

30. 11. 2018 13:13:13
Kuala Lumpur. Metropole Malajsie. Město mnoha kultur. Odpoledne v hinduistické svatyni, noc v čínské čtvrti a večer s muslimskou rodinou. Místní vám řeknou nejlíp, jak to u nich chodí

Stanice KL Sentral je dopravním srdcem města. Trasy metra, železnice, nadzemky, autobusů i letištního rychlovlaku se zde kříží, jako nohy obřího pavouka.

Z reproduktoru zaznělo: „2 prostřední vagóny jsou určené pouze ženám, prosíme muže, aby do nich nenastupovali.“ Taková diskriminace, co si ty ženské myslí! Magda se na mě významně podívala: „Vidíš, když mě budeš zlobit, půjdu do těch vagónů a ty se za mnou nedostaneš.“ Odpověděl jsem: „Jen si běž. Pokud víš, kde máš vystoupit.“ Zasmáli jsme se oba a společně vystoupili ve stanici Batu Caves.

Jeskynní systém Batu Caves leži na severu města. K hinduistické svatyni se stoupá po čtyřech strmých schodištích za obrovskou zlatou sochou boha Murugana. Na schodech vládnou makakové. Hbitě pobíhají nahoru a dolů, nechávají se krmit, dopíjejí odložené lahve nebo pózují fotoaparátům. Svatyně je skrytá pod vysokou skalní klenbou. Hinduisté vykonávají modlitbu, ostatní se fotí, korzují po jeskyni a užívají si oblíbeného výletu.

Těšili jsme se na večer. Moje malajská kamarádka Tia nám slíbila ukázat město. Přijela hned s celou rodinkou. Faízem, chlapíkem v mém věku, jeho ženou Usenizou a jejich malým synkem Azámkem. Vzali nás na okružní jízdu. Faíz řídil a zaníceně vyprávěl: „Tady bydlí Pákistánci, támhle Indové, támhle indičtí muslimové a tady zase etničtí Malajci. Čínskou čtvrť už znáte, tam je váš hotel. Tohle uspořádání jsme si nevymysleli my. Zavedli ho Britové. Okupace skončila a už to tak zůstalo. Vlastně jsme si ponechali i většinu britských systémů. Vzdělání, školství, zdravotnictví nebo dopravu. V ekonomice jsme se ale přeorientovali na východ. Nejprve na Japonsko a v poslední době na Čínu. To nám přineslo ty nejmodernější technologie. Teď na tom ale Malajsie není finančně moc dobře. Vlastně bychom už dávno měli zkrachovat. Jsme na tom tak trochu, jako vaše Řecko.“

Zastavili jsme před 452m vysokými dvojčaty mrakodrapu společnosti Petronas, udělali ty nejtypičtější fotky z KL a pokračovali v jízdě.

„Tio, jak to, že ty nenosíš hijáb, když většina ostatních žen ho nosí,“ zeptal jsem se odvážně. Tia odpověděla: „Nenosím. Protože ho prostě nosit nechci“. Faíz se otočil od volantu a s úsměvem poznamenal: „Tia páchá každý den veliký hřích.“

Večeřeli jsme v tradiční malajské restauraci. Jídlo bylo vynikající, pikantní a samozřejmě halal. Jedno orosené by bodlo. Výborná ovocná limonáda ale také přišla k chuti. Faíz byl k nezastavení:

„Základem našeho soužití je respekt. Respekt k druhému, jeho víře i jeho situaci. Jinak bychom tu spolu ani nemohli žít. Věděli jste, že v Malajsii máme nejvíc státních svátků na světě. Muslimové mají svátky a všichni Malajci slaví. Křesťané mají svátky, všichni Malajci slaví. Hinduisté mají svátky a zase všichni Malajci slaví. Všichni slavíme i Čínský Nový rok. Nejlepší na tom je, že když připadne svátek na neděli, neděle se přesune na pondělí.“

Magda, věřící křesťanka, si s Faízem notovala. Debatovali o tom, že křesťané i muslimové mají stejného Boha. Věří, že když se v životě budou chovat správně, půjdou po smrti do ráje. Opatrně jsem se vložil do diskuze. Namítnul jsem, že v Čechách většina lidí dokáže dobro a zlo rozeznat i bez náboženství a ráj a peklo vnímá jako něco, co patří do bájí a pohádek. Z udivených tváří jsem pochopil, že mému českému pohledu nikdo moc nerozumí.

Poděkovali jsme za večeři a nezapomenutelný večer. Rozloučili jsme se s novými přáteli a zamířili do hotelu v čínské čtvrti. S chutí jsem vypil jedno orosené v hotelové restauraci.

Druhý den jsme s Tiou jeli do města Putrayaja, prohlédnout si růžovou mešitu Putra, postavenou na jezeře. Pro vstup do mešity je nutné dodržovat striktní dress code. Pro hosty a turisty tam proto mají půjčovnu plášťů.

Večerní diskuze o náboženství a českém ateismu tady dostala kuriózní rozměr. Paní z půjčovny se na mě spiklenecky mrkla: „Pán je v pořádku, obě dámy si musí vzít plášť.“

Usmál jsem se na holky a zlomyslně prohodil: “Pravověrná muslimka s pravověrnou křesťankou, nechť se řádně ustrojí. Pravověrný kacíř žádný plášť nepotřebuje.“

kompletní galerie zde

všechny fotky jsou z archivu autora

Autor: Vladimír Hauk | pátek 30.11.2018 13:13 | karma článku: 26.43 | přečteno: 909x

Další články blogera

Vladimír Hauk

Železná opona EU

Životem v Schengenském prostoru jsme si odvykli na opravdové hranice. Chodíme si přes ně, kde se nám zachce. Byl jsem zvědavý, jak vypadá skutečná východní hranice EU? Je tam plot? Hlídky? Jak je střežena? Jel jsem se tam podívat.

7.12.2018 v 13:14 | Karma článku: 21.24 | Přečteno: 689 | Diskuse

Vladimír Hauk

Procházka v oblacích na ostrově orlů

Cesta z království Buddhy do království půlměsíce. Bollywoodský zážitek na trajektu. Langkawi, ostrov orlů. Sky Bridge v oblacích nad tropickou džunglí. Impozantní výhledy, když matka příroda dovolí.

2.9.2018 v 18:32 | Karma článku: 20.60 | Přečteno: 246 | Diskuse

Vladimír Hauk

Chceš vidět ráj? Zaplať a kochej se!

Pláže lemované oblými skalisky. Palmy s kokosovými ořechy nakloněné nad bílým pískem. Blankytně modré moře omývající břeh zpěněnými vlnami. Taková je evropská představa ráje. Chtěl jsem jej vidět z výšky.

1.8.2018 v 18:44 | Karma článku: 22.41 | Přečteno: 529 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Klára Kutačová

Cesta kolem světa - Příjezd do Kanady

Zatímco do USA jsem se dostala spíš náhodou, cestu do Kanady jsem plánovala víc než půl roku dopředu. Zajistila jsem si tu dobrovolničení na koňské farmě poblíž Toronta a jízdenku na vlakovou linku Toronto-Vancouver.

11.12.2018 v 10:00 | Karma článku: 15.40 | Přečteno: 398 | Diskuse

Aleš Gill

Kdy se z turisty stává cestovatel?

Kdo je to cestovatel? Člověk, který cestuje? A kdo je pak turista? Člověk, který chodí na horské túry? Nebo je turista člověk, který se jezdí válet na All-Inclusive do Řecka nebo Egypta? A kdo je to pak ten cestovatel?

11.12.2018 v 8:34 | Karma článku: 11.87 | Přečteno: 231 | Diskuse

Vladimír Rýdl

Anglie? = fotbal, mlha, řád a dva kohoutky v jednom umyvadle...

Byl jsem poprvé v Anglii, poprvé v Manchesteru a poprvé na Premier League. Bylo to úžasné a mám na co vzpomínat, ale i o čem přemýšlet...

10.12.2018 v 21:48 | Karma článku: 22.56 | Přečteno: 926 | Diskuse

Petr Hurt

Na Staromáku jak na horách, jen bez sněhu

Chcete si udělat výlet do Prahy? No jasně, že jo. Praha je krásné město. Je zde spousta památek a pěkných míst, které stojí za to je navštívit.

10.12.2018 v 15:42 | Karma článku: 20.91 | Přečteno: 533 | Diskuse

Michal Tříska

Vánoční trhy - Český Krumlov

Projděte se malebnými uličkami středového města, které jsou vánočně ozdobeny a na místním náměstí si pak vychutnejte tradiční adventní trhy.

10.12.2018 v 13:10 | Karma článku: 15.57 | Přečteno: 493 | Diskuse
Počet článků 43 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 797

Miluju dálky, hory, exotická i všední místa, jednoduše baví mě poznávat svět. Jsem ale také táta od rodiny, která potřebuje můj čas, péči i peníze. To s velkým cestováním nejde úplně dohromady.

Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Loni jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně jsem vyrazil.

Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://tatakolemsveta.cz

https://www.facebook.com/tatakolemsveta/

 

Najdete na iDNES.cz