V Indonéské nemocnici můžete snadno padnout do chomoutu
Surabaya je druhé největší město Indonésie. S foťákem a pár drobnými v kapse jsem vyrazil na procházku. Špinavé ulice, rozbité chodníky, dopravní chaos. Indonéská města jsou místa, kde byste opravdu nechtěli žít.
Objevil jsem starou čtvrť s labyrintem úzkých uliček. Místní se ke mně nadšeně hlásili. Mluvili jsme sice jinými jazyky, ale kdo by se o takovou banalitu staral. Hlavně, že jsme si rozuměli.
V malé hospůdce jsem si objednal Nasi goreng a kuřecí polévku. Měli tu samé asijské dobroty. Houf dětí však čekal frontu na hranolky s kečupem. Kam ten svět spěje?
Setmělo se. Podle mapy v mobilu to k hotelu nebylo daleko. Těšil jsem se na studené pivo na střešní terase. Vykročil jsem s očima na displeji. Snad proto, jestli se tečka pohne správným směrem.
Pár kroků a….pevná zem pod nohama se ztratila. Mobil odletěl kamsi na chodník. Nechápal jsem, co se stalo. Po chvíli jsem vylezl ze špinavé díry. Obě nohy byly až po kolena pokryté černým mazlavým blátem. Z pravé holeně vytékaly dva čůrky krve a mísily se s černou špínou. Na tmavém chodníku nebylo ani živáčka.
Dobelhal jsem se k nedaleké nákupní galerii. Lidé z ochranky hned pochopili, co potřebuju. V podzemním parkovišti tekla voda z kohoutku u podlahy. O tom, jestli je nezávadná, jsem dlouho nepřemýšlel. Proti černému blátu byla křišťálově čistá.
Na noze se objevily dvě rány. Delší povrchní řez uprostřed holeně a menší hlubší rána blízko kotníku. Lidi z ochranky mi rány vydezinfikovali a překryli sterilními tampony. Jeden chlapík mě potom dokonce odvezl do nemocnice. Jak rád bych všem ještě jednou za všechno poděkoval.
Siloam hospital je moderní nemocnice. Na emergency šlo všechno jako na drátku. Sestra mi vyčistila ránu, úřednice sepsala všechny papíry. Jako na potvoru jsem kartičku pojišťovny nechal v hotelu. Ten den jsem holt moc rozumu nepobral. Domluvili jsme se na přímé platbě. Recepční mi pro jistotu odebrala pas.
Službu konající mladý doktor se pustil do šití. Vypadal nezkušeně. Sestřička mu pinzetou podávala nit, aby měl co nejméně práce. Na vrchní ránu stačily 3 stehy. V té spodní ale chybělo kus tkáně. Doktor tam přesto dva stehy vytvořil. Sestřička vše překryla a zalepila. Dostal jsem prášky na bolest a antibiotika na 5 dní. Každé 3 dny si mám dojít na převaz a za 10 dní na vyndání stehů. Zaplatil jsem kartou, dostal zpět svůj pas a taxíkem se vrátil do hotelu.
Hlavou mi letělo tisíc myšlenek. Byl jsem třetí den na cestě. Přede mnou tři týdny největšího dobrodružství života. Korálový ráj Raja Ampat, Papua Nová Guinea, Šalomounovy ostrovy, Fiji, Havaj. Nakoupené letenky. Můžu pokračovat nebo se mám raději vrátit domů? Co když se noha nebude hojit? Zvítězil kompromis. V odlehčeném režimu budu pokračovat dál. Budu chodit na převazy a nohu mít co nejvíce v klidu. Na hranicích s PNG se uvidí, jestli vstoupím do země lidojedů nebo sbalím baťůžek a poletím domů.
Zapípal mi mobil. Zpráva z neznámého čísla: „Ahoj, tady je sestřička z nemocnice. Chtěla jsem se zeptat, jak se ti daří? A také jestli jsi ženatý?“
Kde sakra vzala moje číslo? Samozřejmě z papírů, které jsem vyplňoval.
Odpověděl jsem diplomaticky: „ Ženatý nejsem, ale mám gérlfrend.“
„To nevadí, tak budeme alespoň kamarádi. Dávej pozor na svoji nohu, já se zase ozvu. Nemáš nějakého přítele, který hledá ženu?“
Co z toho plyne pánové? V Indonésii dávejte pozor na cestu. Nemusíte spadnout jenom do díry, ale také do chomoutu :-)
Vladimír Hauk
Kanibalský mumuland
Papua Nová Guinea je země se špatnou pověstí. K tradicím místních patří MUMU pečeně, která nemá nic společného s kanibalismem a snad ani nikdy neměla. Příběh z cesty, za který vděčím náhodě, která mě poslala na papuánský venkov.
Vladimír Hauk
Vzhůru do země lidojedů
Papua Nová Guinea je země se špatnou pověstí. Do metropole papuánské vysočiny Mount Hagen mě doneslo potetované letadélko. Tržnice, betel, šipky a pašíci. Jak se dostat na papuánský venkov? Snadno! Někdy se věci vyřeší samy...
Vladimír Hauk
Filipínský Amor střílí bez varování
Kamarádky ze Samaru pro mě připravily cestu na rajský ostrůvek s noclehem u Amora, výlet k bizarním skalním útvarům i dovádění v korálovém moři. Tam mít tak baráček. Jenže to bych se tam musel nejdřív oženit (pokračování příběhu)
Vladimír Hauk
Modré oči? Tak to bych si dala říct!
Na Filipínách jsem se řízením osudu a náhody dostal do ženského kolektivu. Navštívil jsem venkovskou školu, vyzkoušel karaoke a pochopil, jak to mají filipínské ženy s muži ze západu.
Vladimír Hauk
Z Lapu Lapu na Lapu Lapu – první 2 filipínské dny
První 2dny na Filipínách jsem neměl plán. Rozmýšlel jsem se, zda zůstat na ostrově Cebu, či přeplout na protější Bohol? Nebo nic neřešit, nechat jen tak plynout čas a nasávat atmosféru nové země? Byly to 2 krásné, nic neřešící dny
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
Rusové při smrtícím útoku na Oděsu zničili i „zámek Harryho Pottera“
Sledujeme online Na pět vzrostl počet obětí pondělního ruského útoku na jihoukrajinskou Oděsu, jeden ze 32 zraněných...
Předsednictvo TOP 09 podpořilo Tuleju. Pozice ve vládě ho zajímá
Novým ministrem pro vědu, výzkum a inovace se má stát prorektor Slezské univerzity v Opavě pro...
ANALÝZA: Cesta na Západ. Jak se Česko proměnilo za dvacet let v Evropské unii
Premium Česká republika ve středu oslaví 20 let členství v Evropské unii. Na začátku při vstupu panovala...
Z politiky se vytrácí obsah, mluví do ní natřásající se tetky, říká Decroix
Vysíláme Poslankyně a nová místopředsedkyně ODS Eva Decroix chce zjednodušit rozvody. Spolu s ministerstvem...
Chcete, aby vaše děti měli v dospělosti bohatství? Přečtěte si, jak na to!
Správné finanční návyky a dovednosti vznikají právě v dětství. Mnoho dětí je přijímá přirozeně od svých rodičů, kteří jsou pro děti velkým vzorem....
- Počet článků 58
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 835x
Vždy jsem snil o cestě kolem světa. Před pár lety jsem našel řešení, jak si svůj sen splnit a konečně vyrazil.
Cestuju kolem světa na etapy. Pěkně kousek po kousku.
Články a fotky publikuji také na svých stránkách http://cestajepribeh.cz
https://www.facebook.com/cestajepribeh/